Sen (nonartificiální blbosti)
Jak zazní pohádka usínaš.
On zaklepe na vrátka.
Otvíráš.
Už zase přichází.
Vzpomínáš?
Do svého snění procitáš a v bdění okno otvíráš.
Přiletí,vidš ho v okně-,,otevři!´´
vchází,balónky svázaná k sobě,několik odváže
podává tobě.
do záhadné táře se usmíváš
a
svázané balónky přijímáš.
On tiše pěje píseň.
Rozjímáš
a tu vůni fialek tak věrně znáš.
Balónky nadnáší, odlétáš
S ním do jiné země zavítáš.
Drží tě za ruku,tak sladce se máš.
Je tichý i hlasitý
stálý i prchavý
milý i vražedný,známý a neznámý.
Anděl i ďábel
den i noc
nebe a zem
!
Žije a dýchá,přesto však bývá
naprosto zticha.
ne
není a nežije
tichem svět zakryje.
Do ucha šeptá ti
vábící slova.....
volá tě,láká tě
znoa a znova.
Než s ránem procitáš odchází
za ptačího zpěvu se vytrácí
vzpomínky zůstanou prchavé
však setkání znovu nastane
..........
Ach, tohle je tak nádherný. Z tvých děl, Shii, se mi tohle líbí asi nejvíc (samozřejmě tam patří ještě Boban a spol. a Stůl co mi říkal pane a dnes mi říká debile XD) Počkej až uvidíš co udělali s Oli ve tříde :P
Autor Lenny | 22.10.2008 08:05:54