« Domů | bueh » | 2.11 » | . » | - » | Aaka a pan vlak » | nekonečný let » | září » | únor, březen » | tak nevím... » | Tak už píšu z USA »

tak mi rekni! (nonartificiální blbosti)

lidska mysl prirovnat k vesmiru se da

je stejne tak nekonecna jako zahadna...Nikdo nezna jejich moc

dam skemrame vesmir o pomoc

odhal nam co se da...co muze on,co muzu ja?

Skryvame sami sebe pred sebou samymi.

Hledame se,odhanime,styskame si,zadonime....

Chceme vic,ale strach nas brzdi.

Co je to vic? a je to vic vic nez nic?

A co je to nic? A skutecne to neni?

Skutecne jsme mi jen male sachy v kruhu deni?

Skutecne je to co je,takove jake to je?

Neni to jen skrumaz bez deje??

Ma ta hra na schovavanou nejaky smysl?

Zijeme jen pro otazky?  Jaky s nami ma zivot umysl?

a co ziti???

                                      To ma smysl???

ty me clovece fascinujes!
:D

Ho,ho...Lidská mysl skutečně se podobá vesmíru dost,je to takový malý vnitřní vesmír.V jeho prázdnotě i plnosti.Pro každého je stejný a zároveň jiný.Všichni děláme stejné ale nejsme stejní.Každý může vše,hranice jsou v nás,klademe si je,jsou nám klazeny samy.To víc,je víc než nic.Pro někoho je to všechno a pro někoho nic.Jsme figurky ve hře jménem život,která nemá pravidla ale konec.Jestli je skutečnost taková nebo onaká, je to jedno,protože ji prožíváme právě tak.Svět se nezastaví,pluje vesmírem,jako se ráno čistí zuby a proto se děje,co se děje.A bude se dít.Jenom na nás je,zda si někdo na nás vzpomene,zda něco zde nechá,pro ostatní následující generace.Žijeme z odpovědí na naše otázky.Jdeme od otázky k otázce,každý odpovídá jinak.Jak si umyslíme,tak s trochou úprav činíme,jsme svého štěstí strůjci.Ale smysl v tom nenacházím.

Přidej komentář