Sedím..Spíše ležím..Nemyslím, dívám se. Jen se dívám...Okno, záclony, skříň, stůl.Mám žízeň. Flaška ledovýho čaje vedle mě..Nemám žizeň, mám divnou chuť v puse..Divný pocit v žaludku, divný pocit v duši..Deprese? Život, dny,faleš lidé..Palí mě oči, kouř z cigarety..Měla bych přestat.Zas začínám myslet..Tichá kulisa textů..Umyté vlasy,..Mám chuť jít ven. Slzy v očích, není důvod, nikdy není ten správnej důvod.Je mi zima. Někde v zadu, hodně v zadu, slyším TY řeči..Ale dělám, že jsem neslyšela, stejně se k nim zase jednou vrátím, sama si nejsem jistá, jestli moje vzezření není jenom falešnej postoj, který mě vyčleňuje ze společnosti, stejně jako veškerý moje chování, s nikým nechodím, sex, sex,sex, kecy, přetvářka, nenávidím sex.Pouhá formu využíváni...Co víc může člověk obětovat než své vlastní nitro za trochu falešnýho porozumnění a pár panáku v tom debilním baru s těmi lidmi kteří se ožerou a jsou stejně ubozí jako úplně všichni dojednoho, jen na to musí mít vlastní bar.Prostě se mi nechce, mám dojem, jako by to k ničemu nebylo, jako by mi šlo o něco jinýho, ale nevím jistě o co, a oni tohle všechno taky nepochopí zrovna jako můj styl života, moje chlastání, všechno moje..., stejně nemá smysl se k nim nějak víc přidružovat, protože tyhle myšlenky mi už nemají co dát.Mám chuť na cígu..,,Tak mladá a kouří",seru vám na to, šahám po cigárku ,,vykuřuje si tu před otcem, to je vychování, Maky ale ty fakt kouříš jednu za druhou,umřeš na rakovinu"...Blablabla..Kecy..Kdysi jsem je nenáviděla..Teď jsou mi jedno..Všechno, všecičko na celém světe..Všichni jsou strašně daleko, zastření za tím obláckěm dýmu, co se předemnou vznáší..Nejspíš se baví, nebo jen tak pijou pivo v ňákým zasraným pajzlu, jít třeba do vinárny..,,To né, to se nehodí, lidi by koukali, dvě holky..kecy", moc slušnych lidi, nebo spiše lidí,kteří si na to hrajou, moc očí, moc vidí, i stěny slyší a kecy a tak, dozvěděla by se to maminka, mě je dvaadvacet,jsem samostatná inteligentní svéprávnáosoba a dalších milion pičovin,ale hlavně aby se to, že si to třikrat denně rozdáváš se svojí starou nedozvěděla maminka..Máš v tý hlavně nasráno a jen se přetvařuješ, stejně jako všichni, kterýma se obklopuju  a jsem obklopená a proto asi nejvíce já sama. Nejpravděpodobnější je, že se někde daleko milujete, nebo máte spíše fádní, ohraný sex, kterým si snažíte namluvit jak strašně a jak bláznivě se máte rády..,,To není jako s ní,mě to už ani nebaví"..hahaha..Nebo taky možná ne,je mi to jedno a už vůbec nechci v duchu řešit lásky svých kamarádek, nebo spíše šuken. Deptá mě to. Měla bych zavolat Robášovi. Měla,chceš, budeš,chceš..Já nechci být a muset to chtít...Další cigárko..Chtěla bych se s Ní mazlit, chtěla bych, aby mě milovala, ona ale taková není..Anebo možná taky je, ale já nechci věděr kde. Potáhnutí z cigarety, dým, kouř a ty myšlenky..Jo, ty mě serou nejvíc. A já dělám, co jsem si nenaplánovala, nějak je mi smutno, najednou strašně toužím po Ní a vím, jak je mi nedostupná..Stejně jako před lety, když jsem přišla na svojí úchylku,závadu, pak myslím na buddhisty, zdá se mi, že bych jim měla věřit, ale to je jen módní trend, chci v něco věřit, ale ty vědecký teorie a podobný píčoviny mi vždycky všechno vyvracejí, kde jako má bejt Bůh, nebo Dharma, Alláh, či kdoví co, když my jsme vznikly z nějaký chemický reakce v pravěkým moři, tohle je evoluce, žádná Genesis, nejsme principiálně nijak odlišný od šutrů kolem nás, jste prach a v prach se obrátíte, nikde v našem těle není žádná odlišná hmota, všude jenom vodík, kyslík, uhlík, železo apod., nikde žádná tajemná sloučenina duše, nic originálního, a pak nějaká láska..., jenom potřeba ukojit příslušnou sliznici v těle, zakódovaná potřeba množit se, já mám zrovna v tomhle místě systémovou chybu,syntax error, jsme už asi hodně složitý organismy, čili chyby jsou čím dál víc pravděpodobný, běžná poruchovost při zpracování dat, občas někde vypadne nějaký vstupní port a člověk nevidí, neslyší, nechodí, je lesba, nežije, něco jako procesor, ještě nějak definovat city do dvojkový soustavy, sestavit pravdivostní tabulku logický funkce a můžete k procesoru připojit porty LOVE-IN a LOVE-OUT, a máte vystaráno, za dvacet let se počítá s vyvinutím umělé inteligence, návod a schéma byly v dubnovým Amatérským rádiu. Podesátý stejný song..Leze mi to na nervy, vše je stejný, na stejný komerční úrovní, nic novýho, ohraná písníčka, stupidní předělávky ničeho .Ať už to jsou Ty soubory, neboty jejich slavný kecy o tom co se má a nemá, co je ještě v mezích normy...Samý zákazy, nový zákoníky..,,Slečno nekuřte na té zastávce-vždyť chčije a vy tu taky kouříte-já jsem příslušný orgán a jen kontroluji, jděte odsud"..Víte kterej konečnej orgán mi můžete zkontrolovat..Buď jsou všichni kolem totálně blbý s slepí, protože vážně věří, že si žijí svůj ,,dokonalej sen, kterej si samy vybudovali" anebo já nadprůměrný génius, když vidím, že maj totální hovno stejně jako já..A pak ty klasické pomrdané otazky, aby řeč nestála,..Jak se máš a je všechno v pohodě a zas plnou hubu keců,odpovídám a sklopím oči, nerada se na někoho takovýho upřeně dívám, na svojí matku, na známé, na všechny takový lidi, uhýbám před nima pohledem a oni si pak myslí, že lžu, ale já když lžu tak se právě dívám do očí, logicky jsem to obrátila, protože lžu v jednom kuse . "Toho znám," hm, to není dobře, vždycky se taky všichni znaj, i když já tu skoro nikoho neznám, všichni znají mě a dobře si mě všímají, jednou na to dojedu, protože na všechny tyhle známosti kašlu.Nemám nic. Druhý den bloudím po městě, v hlavě mám šílenej myšlenkovej nátlak: jsem lesba, tohle se neodpouští, jsem na nic, zbytečná, trapná osůbka ztracená v moři šesti miliard lidí na týhle planetě, kde miliony lidí hladoví, střílí po sobě, umírají na nemoce, nemají kde bydlet, mrznou a bojují se svýma závislostma a já jim nejsem schopna pomoct, tak jako nikdo nepomůže mně, protože moje problémy jsou malicherný a čistě moje osobní, který si vytvářím sama, každý týden musím sežrat několik tablet neurolu, abych se dostala do normálu, proč mi pomáhat, tohle je určitě taky jenom toxická psychóza, v budoucnosti se prej budou drogy klonovat podle současnýho trendu, když bude trend být odtažitý, budou se vyrábět drogy, který tenhle pocit budou vytvářet, tuhle drogu já nemám, všechny problémy lidí mě čím dál víc trápí,  myslím pořád na všechny svinstva světa (i ta moje), na všechny sviňárny, co jsem udělala, každej člověk za život udělá pár opravdu velkých sviňáren, nikdo není bez viny, jednou se budou klonovat i lidi, pak takový genetický poruchy, jaký mám já, asi nebudou možný, výborně, jeden problém budoucnosti si můžeme škrtnout, ale mě ještě nikdo neškrt!

napsal/a: Ske_c 17:21 Link


Komentáře

« Domů | Přidej komentář