Ve zkratce..
13.Listopad 2008 | My distressful...Věčný pesimista? Možná...Dle mého pouze člověk provláčený večným bojem s životem....
Nejsem ani štastná a to, že jsem zamilovaná?Chemická reakce..Nejsem obdarovávana a to že jsem milována?Na jak dlouho...Nikdo mě neutěšuje a to, že mě někdo laská?Fyzické potřeby a touhy...Snad ani veselá nejsem a směju se jen, když se to hodí..A pláču i přesto, že mi připadá, že už ve mě všechno vyschlo.
Kdysi dávno, když jsem ještě vůbec netušila, co se to se mnou děje, jsem se častokrát sama sebe ptala, proč toužím po něčem, co nemůžu mít. Ptala jsem se na rozdíl mezi touho po muži a po ženě.Nikdo mi nedokázal odpovědět.Proč mé srdce touží po ženách ,když je to, zdá se, jen cesta zklamáním..?
A ted něco k mé orientaci...Tak za prvé..Nevybrala jsem si ji. Lesba jsem, byla, a dle všeho i budu. Nestydím se za to....Nestydím se za to-ted už ne..Protože vím ,že nikdo, kdo to nezažil, nemůže pochopit, jak težké, jak strašně těžké je přiznat okolí, rodině, ale hlavně sobě, že jste jiný..Jak těžké je, smířit se se svou odlišností. Říct si-byt jen v duchu :,,Jsem menšinová ". A také jsem se nezměnila, jak si hodně lidí myslelo....Nemohla jsem si totiž říct : ,,já nechci" .(vězte ale, že jsem si tahle dvě slova také mnohokrát sama pro sebe v slzách opakovala..) Jsem pořád stejná. Lesbou už jsem se narodila. A ne, opravdu se nemohu vrátit k heterosexualitě...To bych totiž někdy vůbec musela být heterosexuál.
napsal/a: Ske_c 01:33 Link
