se stejně jednou stane...věříte v osud?? já jo. a myslím, že každý máme předurčený svůj cíl, ale vždycky k němu vedou dvě cesty. Jedna horší a jedna lepší. a je jen na nás, kterou cestou se dáme...A já si asi pořád volím tu horší cestu..ale Markétka mi slíbila, že jednou bude líp. a já tomu chci věřit. a nějaká žlutá potvora mě nerozhodí;-) v tento okamžik vím, že existuje zhruba 6 lidí, bez kterých bych nemohla dýchat (pokud teda nepočítám svoji rodinu) a za vás jsem strašně ráda..vy mě držíte nad hladinou,s váma se směju a s váma brečím..a jen dva človíčci z nich jsou mi úplně nejblíž. jeden to ví a ví taky co ve mě má..a co všechno bych pro něj byla schopna udělat, že jsem tu vždycky pro něj, a jen mě mrzí, že tohle přišlo až teď, že jsme spolu sice komunikovaly, ale až teď je to takový jaký je. a jestli je slovem nejlepší přítel člověk, který o mě ví vše, ví co prožívám a drží mě nad vodou, tak i já mám nejlepšího přítele;-* ty moc dobře víš..prostě..a ten druhý? tam je to složitý..ani já tomu nějak moc nerozumím..snad jednou pochopím:-(a snad to bude brzo..a ať to dopadne jakkoliv, tak ti jednu věc neupřu..dokážeš se člověku vpálit do kůže a už tam vždycky zůstaneš..hrozně rychle jsi přišel do mého života a nechci abys odešel..jestli slova, která jsou psaná od srdce a upřímně a odhalují moje city,se považují za vyznání. tak se vyznávám...možná to vypadá směšně, dětinsky nebo nevím jak. ale píšu to, co bych ještě v září nedovedla..píšu to, co jsem myslela, že už snad ani nikdy nenapíšu..píšu, že je tu opět někdo, o kom se mi často zdá, na koho musím furt myslet,..ale tak proč je to tak jak to je??hm??Kdo ví?? možná TY..snad alespoň ty...
ajejejej ( Markétko, díky za obohacený slovník;-))..zase nějaká špatná nálada?? nebo dobrá??
