Vsedě na křesle,
sleduji tu skvělou zábavu.
Jak výborné to je!
Dnes večer se nudit nebudu!
Jaký program si jen vybrat?
Jeden lepší nežli druhý!
Na jednom přenos od řezníka,
na druhém pořad propagandistický!
Nakonec jsem zvolil třetí,
ten, kde se nabírají děti.
A kam že?
Přeci do armády!
Když už ty zbraně někdo vyrobil,
tak to abych někoho nezabil.
Nebudu se tady flákat,
když jiní pracují,
půjdu bojovat,
za jejich pohodlí.
Ale co to povídám!
Budu bojovat za vyšší dobro,
Za svobodu a demokracii.
K tomu navíc plat slušný,
stanu se poslem spravedlnosti!
Se sluchátky na uších,
pobíjím pár civilů,
hned mi skóre přibývá,
to se dneska poměju!
Zastřelím i támhletu slotu,
a začneme čerpat ropu!
Bodíky se jenom hrnou.
IPod je vskutku zařízení dobré,
za dvacet bodů bylo.
Inu, svému účelu jsem posloužil.
Ta svoboda všude kolem!
Proto necítím se uražen,
když dostávám nabídku ke zpracování na hamburger.
Clara pacta, boni amici.
I am the happy detroyer.

<< pozn. autora: Tuto báseň jsem psal při sledování televize. Nejprve jsem se chtěl vyjádřit k vymývání mozku reklamami, pak se to strhlo v něco (ne zcela) jiného a popsal jsem svůj názor na filozofii (nejen) jednoho státu... >>