Láska je překrásná věc. Ale, přátelé milí, proboha věřte mi, láska,
na kterou se umírá, je láska přepjatá.


V lásce a umění se nedá opisovat, každý se musí vyjádřit po svém.

Jedna z věcí, na nichž se lidé všech dob shodují, je platonická
láska k pravdě a reálný strach, který k ní mají.


Láska nás nesmí zdržovat, nesmí nás uzavírat s sebou do
nehybné sladkosti jediné myšlenky. Krásná láska může trvat
celý život, ale nevyplní ho celej.


Dát svoje srdce lásce, svoje rty milovanému, to je stejné
jako dát svoje oči světlu: to znamená dávat, to znamená brát.


Láska žije v tom, kdo miluje, nikoli v tom, kdo je milován.

Kdo miluje, bezděčně se přizpůsobuje duši milovaného.
Tak silně touží, aby ho nezranil, aby byl úplně takový jako
on, že tajemnou a náhlou intuicí čte v hloubi jeho duše
nepostřehnutelná hnutí.

Láska tělesná se obejde bez úcty. Lásku založenou na úctě
nelze snížit na pouhý požitek.

Nikdy není láska silnější, než když cítí, že se pouští do něčeho,
co jí přinese utrpení.

Všeho, čeho se dotkne láska, je záchraněno od smrti.

Milovat někoho, znamená pochopit i to, že Vás nemiluje.

Hezká dívka si krutě zahrává s láskou. Zdá se jí zcela
přirozené, že ji milují, a myslí, že má povinnosti jen k tomu,
koho ona miluje, ochotně by věřila, že člověk, který ji miluje,
je už tak dost šťastný. Na její omluvu musíme uznat, že ani
zdaleka netuší, co to je láska, třebaže na ni myslí celý den.

Upřímnost je dar právě tak vzácný jako inteligence a krása.

Dobrodiní lásky není jen to, že nám dává víru v druhého, ale i to,
že nám dává víru v sebe.