Bez lásky se žít nedá...
Určitě jsou mezi náma i ti,kteří tvrdí,že bez lásky se žít dá a i já jsem ten názor hodně dlouho zastávala.Slovu láska se smějou a tváří se,že jim to nic neřiká a přitom moc dobře vědi,že se jich to týká...Možná právě oni jsou nešťastně zamilovaní,odmítají si to přiznat a ubližujou tím nejen sobě...Můžeme mít kolem sebe desítky přátel,ale opravdovou lásku nám nevynahradí.Těžko říct jestli je lepší nemilovat vůbec nebo být nešťastně zamilovaná...Zdá se mi to stejný.Stejnej pocit samoty uvnitř nebo neopětovaných citů...Cítit,že někdo nás v tomhle šílenym světě miluje a vždycky tu pro nás je,ten je k nezaplacení.A smutný na tom je,že někdo někoho takovýho má a někdo ne.