Nebavilo mě se smát
Posledních pár měsíců jsem se v jednom kuse přehrabávala v tom co bylo,v minulosti,která nešla vzít zpátky a ve věcech,který nebylo v mých silách změnit.Nebyla jsem pozitivní,jak je u mě zvykem a čím dál tím víc jsem byla na dně.Nic mě nebavilo,z ničeho jsem se nedokázala radovat a myslim si,že málokdo si toho na mě všimnul.Nepůsobila jsem tak asi navenek.Dusila jsem ten smutek v sobě a už jsem to přestávala zvládat.Dokonce jsem přestala doufat,že jednou zase bude líp.Neměla jsem v sobě sílu se přesvědčovat,že je zbytečný se trápit.Nebavilo mě se smát.Cejtila jsem,že ztrácim sama sebe.Tu veselou ztřeštěnou holku,kterou jsem měla ráda.