Ahojky,takže dneska byl upa nej den strávila jsme ho z človíčkem,kterýho zbožnuju:-* napsal/a: Surika2 22:55 | My diary Link komentáře (0)

Nádherný koníček, že?


Také fešák...

napsal/a: Surika2 17:33 | obrázky koní Link komentáře (0)

Hlava
Tvar hlavy závisí na tvaru lebky. Je ukazatelem plemenného typu a má vliv na rovnováhu těla. Východní koně mají mozkovou část větší než koně západní. Orientální (východní) koně mají také hlavu ušlechtilejší, suchou (vidíme výčnělky, cévy a jednotlivé svaly) a mají krátkou srst na hlavě. Naopak koně západní mají hlavu lymfatickou (masivnější).
Hlava hřebce je mohutnější a má temperamentnější oko.

Typy hlavy:

• štičí - arabský kůň
• klabonosá - kladrubský kůň
• rovná - anglický plnokrevník
• ovčí
• prasečí
• volská - je krátká a masivní
• 
  
  

  Štičí hlava	Klabonosá hlava	Rovná hlava

  Oko	musí být jasné, lesklé a bez výtoků. Koňské oko vidí v noci lépe než lidské.
  	většina koní má oči hnědé, ale může se vyskytnout i oko šedozelené (skleněné neboli rybí) a nebo světle hnědé (sokolí). Má-li kůň malé zapadlé oči, říkáme že jsou "prasečí".

  Uši	mají být vzpřímené, spíš menší než větší
  	jsou-li příliš dlouhé hovoříme o uších oslích, pokud jsou dlouhé a široké - o kravských, hrubé, velké - zaječí a naopak malé - myší.
  	uši, které se nepohybují mají koně hluší a pro změnu abnormálně pohyblivé uši mají koně slepí.

  
  
  Utváření krku
  Rozlišujeme tyto typy krku:
  

  pravidelný

  - má hřeben krku mírně klenutý, hrdelní okraj je rovný, krk se směrem od hlavy k trupu mírně rozšiřuje.

  labutí

  - je vysoko nasazený, dlouhý, hřeben krku je vyklenutý. Jeho nejvyšší bod je výše než nasazení hlavy.

  jelení (obrácený)

  - má hřeben krku rovný, kdežto hrdelní část vypouklá.

  tlustý

  - je mohutně osvalený, vyskytuje se u chladnokrevných koní.

  Pravidelný krk	Labutí krk	Krk jelení	Krk tlustý

  
  Také může být ještě krk vysokonasazený (to je takový, u něhož hřeben krku vychází přímo z kohoutku) a nízkonasazený (u něj je patrný zářez mezi hřebenem krku a kohoutkem).
  
  
  Trup
  Trup koně tvoří hruď, břicho a slabiny.
  
  Při posuzování hrudníku hodnotíme délku, šířku a hloubku.
  Břicho u dostihových koní bývá břicho vykasané (jelení).
  Slabiny spojují břicho se zádí. Mají být pevné, napjaté a krátké tj. dobře utvářený kůň.
  
  
  Záď
  Posuzování zádě ze strany:
  • rovná - horní linie je mírně kloněná v zad. Umožňuje rychlý pohyb.
  • svislá - je sražená
  • vodorovná - kyčelní a sedací hrboly jsou v jedné rovině.
  • 
    
    Posuzování zádě ze zadu:
  • oválná - je dobře zaoblená
  • štěpená - je tvořena mohutně vyvinutým svalstvem, uprostřed má žlábek (mají ji těžcí koně).
  • střechovitá - jsou vystouplé trny bederních obratlů. Objevuje se, je-li nízko posazená pánevní kost nebo špatná strava.
  • 
    
    

    Oválná záď	Štěpená záď	Střechovitá záď

    Ohon	může být vysokonasazený, nízkonasazený a nebo zastrčený (zapíchnutý).

    Ohon vysokonasazený	Ohon nízkonasazený	Ohon zastrčený

    
    
    Končetiny
    Teď si pozorně prohlédněte následující obrázek, neboť takhle nějak by měl vypadat pravidelný postoj všech čtyř končetin. Dále si už ukážeme jen některé nepravidelné postoje.
    
    
    Hrudní končetiny
    Posouzení hrudních končetin ze strany:
    • pravidelný postoj - při posuzování postoje má myšlená kolmice spuštěná z loketního kloubu procházet středem celé končetiny a za patkami směřovat k zemi
    • předkročený
    • zakročený
    • přikleklý (kozlí) - zápěstí je vystrčené dopředu
    • medvědí - kopyto je kolmo k zemi, ale korunka a spěnka jsou v rovině.
    • 
      
      

      Postoj předkročený	Postoj zakročený	Postoj kozlí

      
      Posouzení ze zadu:
    • postoj pravidelný - končetiny jsou rovnoběžné, vzdálenost mezi nimi odpovídají šířce kopyta.
    • sbíhavý
    • rozbíhavý
    • sevřený
    • rozevřený - končetiny jsou od spěnkového kloubu rozevřeny ven
    • ixovitý
    • sudovitý
    • 
      
      
      Pánevní končetiny
      Pohled ze strany:
    • pravidelný postoj - kolmice spuštěná ze sedacího hrbolu prochází přes hlezno a patku k zemi
    • zakročený - celá holeň je za kolmicí
    • předkročený - celá holeň je před kolmicí
    • šavlovitý
    • 
      
      

      Zakročený postoj	Šavlovitý postoj

      
      Pohled ze zadu:
    • postoj pravidelný - kolmice spuštěná z vrcholu prochází středem hleznového kloubu a patky k zemi
    • sudovitý - končetiny jsou od sebe v hleznech oddáleny, směrem k zemi se sbíhají
    • kravský - končetiny jsou sbíhavé ve hlezně a z něho k zemi rozbíhavé
    • 
      
      

      Postoj pravidelný

      Postoj sudovitý

      Postoj kravský

Nemocného koně lze hned na první pohled odlišit od koně zdravého. I přesto, že projevy mohou být různé, hlavní známkou nemoci je neobvyklé chování koně. Projevuje se nervozita, plachost, otupělost, křeče apod. Další změnou může být nechutenství, průjem, hrbení, lehání a vstávání, válení se, teplota a kašel. Může být snížená i výkonnost koně. Na povrchu těla mohou být opuchliny, rány, vředy, ztráta srsti,... Jindy je srst bez lesku, suchá a zježená. Zjistíme-li u koně některé z uvedených příznaků, je třeba neprodleně se pokusit o stanovení předběžné diagnózy a přivolat veterináře.
Naopak zdraví kůň má lesklou a přiléhavou srst, jasné oči bez zákalu a tělní dutiny a otvory nemají výtoky. Kůň má chuť k jídlu a pití, normálně močí a kálí. Také jeho tep a teplota jsou normální.

Teplotu měříme teploměrem v konečníku 3 - 5 min. Teploměr potřený vazelinou vsuneme krouživými pohyby mírným tlakem do konečníku. Naměřenou teplotu zapíšeme a nahlásíme veterináři.
Při zjišťování dechu pozorujeme zvedání a klesání krajiny břišní a počítáme počet dechů / 1 min. Zvíře musí být v klidu, nejlépe ležící.
Tep zjišťujeme přiložením ruky na tepnu na těle zvířete. Počítáme ozvy srdce / 1 min.

Také výkaly koně nám mohou leckdy napovědět o zdravotním stavu koně. Trus by měl být dobře utvářený, lehce vlhký a neměl by mít pronikavý zápach. Zjistíme-li např. přítomnost slizu v trusu, signalizuje to zažívací potíže. Silně páchnoucí žluté výkaly zase upozorňují na možné onemocnění jater nebo přítomnost parazitů.
Koňská moč je slámově žlutá. Je-li hustá nebo tmavě zbarvená, jde pravděpodobně o onemocnění ledvin a krvavá nám signalizuje zánět ledvin. Nadměrné močení je příznakem cukrovky a spouštění po kapkách oznamuje zánět močového měchýře.
Nemocí je celá řada a je pouze na odborníkovi, aby určil diagnózu a postup léčení. V žádném případě však není na škodu, můžete-li si sami předběžně určit o jaké onemocnění by se mohlo jednat.
Jak už bylo řečeno nemocí je spousta, tak alespoň stručně některé z nich.
Nemoci dělíme na NEINFEKČNÍ, INFEKČNÍ, které dále mohou být virového či bakteriálního původu a PARAZITÁRNÍ. Nejčastěji se však ale asi setkáte s "onemocněním" chirurgického charakteru. To jsou řezné a bodné rány, oděrky, apod. A tak byste měli vědět, jak při takovýchto poraněních poskytnout PRVNÍ POMOC!!!


FIXACE KONÍ
Při ošetřování poranění, poskytování první pomoci či aplikaci léčiv je nutné zvíře fixovat. Tato fixace musí být samozřejmě přiměřená danému úkonu.
Proto ji můžeme provádět různými způsoby:

• pouze ohlávkou, udidlem, klapkami na oči
• nosním skřipcem tzv. fajfkou - je to smyčka utahující horní pysk, nepoužívat déle než 15 min.
• zvednutím přední nohy
• fixací zadní končetiny - pomocí lonže, kterou provlečeme mezi předními a uvážeme za krk
• 
  
  
  
  
  PODÁVÁNÍ LÉKŮ
  Při onemocnění zvířete veterinář určí jak a jaké léky budou při léčbě použity. Jelikož léčiv je celá řada tak i jejich aplikace může být prováděna různými způsoby. Veškerou vnitřní aplikaci (s výjimkou těch, které lze podávat v pitné vodě či krmivu) smí provádět pouze veterinář.
  
  Aplikace tedy může být:
  
  Vnější
  • to jsou zásypy, masti, roztoky
  • 
    
    Nanášíme je:
  • vatou
  • kartáčkem
  • špachtlí
  • můžou být i ve formě rozprašovačů
  • 
    
    
    VnitřníOrálně
  • prášky, pilulky, tablety, lektvary, roztoky
  • hromadná aplikace v pitné vodě, v krmení (je možné i pomocí nosojícní sondy přímo do žaludku)
  • Rektálně
  • tekutá léčiva, čípky
  • léčiva jdou přímo do krevního oběhu, jsou vynechána játra
  • Uterinní
  • do dělohy
  • masti, čípky, tablety, roztoky
  • Inhalace
  • do plic
  • Injekčně
  • Subkutanní (podkožní) - tuberkulinace
  • Intramuskulární (vnitrosvalová) - antibiotika
  • Intravenózní (vnitrožilní) - přímo do krevního oběhu. Provádí se do krční žíly.

Chceme-li, aby náš kůň podával dobré výsledky, je zapotřebí zajistit mu kvalitní plnohodnotné krmivo. Jeho množství a složení musí být samozřejmě přiměřené práci, kterou kůň vykonává.
K tomu, abychom koni poskytli potřebnou výživu, musíme znát DRUHY KRMIV.

Napájení koní
Kůň musí mít neustále přístup k vodě (automatické napajedlo nebo vědro v boxe). Voda by měla být pitná, zdravotně nezávadná, čistá, bezbarvá, bez choroboplodných zárodků, nečistot a zápachů. Její teplota by měla být 10 - 15°C.
Denní spotřeba vody je asi 20 - 40 L. Samozřejmě záleží na pracovním zatížení, ročním obdobím, vlhkosti vzduchu, ale také složení krmné dávky. Před prací kůň nemá dostat velké množství vody, to platí především u koní dostihových.
Hlavně ale musíme vědět, že nesmíme napájet koně bezprostředně po výkonu a koně zpoceného. Tomu podáme nejprve trochu sena a teprve potom můžeme napojit.


Při krmení koně bychom se měli řídit určitými zásadami:

• dodržovat dobu krmení
• při krmení koně nerušit
• krmit vícekrát denně menšími dávkami (nejčastěji 3x) a to: ráno (1/3 jádra, 1/4 objemné píce), odpoledne (1/3 jádra, 1/4 objemné píce) a večer (1/3 jádra, 1/2 objemné píce)
• po krmení nechat koně alespoň 1 - 1 1/2 hod v klidu
• 
  
  
  Příklad denní krmné dávky sportovního a rekreačního koně:
  
  Sportovní kůň
  Oves - 5 - 7 kg, seno - 8 kg
  Otruby, kukuřičný šrot nebo jiné příměsi - 1/2 kg
  Vitamíny - např. EFFOL CONDI - odměrku do ovsa
  Mrkev (v zimním období) - 2 - 3 kg
  
  Rekreační kůň
  Oves - 4 - 6 kg, seno - 6 - 7 kg
  Otruby pšeničné nebo jiné příměsi - 1/2 kg např. každý druhý den
  Vitamíny - podle aktuálních potřeb
  Mrkev (v zimním období) - 2 kg
  
  
  KRMENÍ TAŽNÝCH KONÍ
  Jak už bylo zmíněno, koně krmíme podle druhu práce a zátěže.
  
  Krmení by mělo být:
  1. Individuální - tzn. každý kůň by měl mít vlastní složení krmné dávky (dle výkonu)
  2. Krmíme 3x denně a základ krmné dávky by měla tvořit objemná krmiva
  3. Poměr jadrných krmiv by měl být následující:
  
• ráno 2/7
• v poledne 2/7
• večer 3/7
• 
  4. Oves zkrmujeme celý, ostatní jadrná krmiva šrotovaná + smíchané s řezankou. Směsi ovlhčujeme vodou nebo melasou.
  Poměr jadrných krmiv s řezankou

  pracovní klid	1 : 2
  lehká práce	1 : 1 a 1/2
  střední práce	1 : 1
  těžká práce	1 : 0,5

  
  5. Přechod na jinou krmnou dávku musí být pozvolný
  
  
  Přibližné krmné dávky pro tažné koně

  		Zimní krmné dávky v KG	Letní krmné dávky v KG
  Hmotnost koně	Druh práce	Jádro	Seno	Sláma	Štavnaté	Jádro	Seno	Sláma	Zelená píce
  500 kg	pracovní klid	0,85	3,5	3	5,5	0,85	---	3	19
  	lehká práce	1,60	5,5	3	8	1,60	1	3	27
  	střední práce	2,4	7,5	3	9,5	2,4	1,5	3	27
  	těžká práce	3,30	8,5	3	10	3,30	4	3	22
  600 kg	pracovní klid	1	4,5	3,5	6,5	1	---	3,5	22
  	lehká práce	1,80	6,5	3,5	9	1,80	1	3,5	30
  	střední práce	2,6	8	3,5	10	2,6	2	3,5	30
  	těžká práce	3,6	9	3,5	10,5	3,6	4,5	3,5	24
  700 kg	pracovní klid	1,20	5	4	7	1,20	---	4	25
  	lehká práce	2	7	4	10	2	1,5	4	33
  	střední práce	2,8	8,5	4	11	2,8	2,5	4	33
  	těžká práce	3,8	9,5	4	11,5	3,8	5	4	26

  A ještě upřesnění k rozdělení práce:
• Pracovní klid - je když kůň nepracuje, většinu dne je ve stáji nebo ve výběhu
• Lehká práce - pracovní doba je kratší než 8 hod, je to práce bez námahy
• Střední práce - kůň pracuje ve stížených podmínkách, jsou zvýšené nároky na pracovní energii, tempo je větší, jsou kratší přestávky a kůň pociťuje mírnou únavu
• Těžká práce - trvá déle než 8 hod, jsou kladeny značné nároky na pracovní energii, těžké pracovní podmínky, kůň je velmi unaven a dochází k úbytku živé hmotnosti
• 
  
  
  KRMENÍ CHOVNÝCH KLISEN
  U chovných klisen rozlišujeme období první a druhé poloviny březosti, neboť plod se nevyvíjí stejnoměrně. Větší pozornost je třeba věnovat klisně zejména až v druhé polovině březosti, ale nedostatečná a málo vydatná potrava by mohla ohrozit vývoj plodu v kterémkoliv stádiu vývoje.
  
  Přesto bychom se měli vyvarovat po celou dobu březosti krmení těmito krmivy:
  • velmi nebezpečné je vadné nebo zkažené krmivo
  • není vhodné krmit ani čerstvým, plesnivým nebo zapařeným senem
  • nepodáváme také špatně zkvašenou siláž, nahnilé okopaniny, žitné otruby (námel). Vyřadíme taky žluklé, ztuchlé zrniny.
  • 
    
    Krmná dávka by klisně měla poskytnout hlavně dostatek hodnotných bílkovin, kostitvorných minerálních látek, karoten a vitamíny B, D, A. Klisny krmíme 3x denně.
    
    Zhruba 2 - 3 týdny před porodem podáváme MASH, který má mírně projímavé účinky - tím zabráníme trávicím poruchám - zácpě.
    

    Příprava MASHE:	1,25 L horké vody
    	1,50 kg ovsa
    	0,25 kg pšeničných otrub
    	0,05 kg lněného semínka
    	0,03 kg kuchyňské soli

    Klisnu pravidelně čistíme, mírný pohyb povzbuzuje krevní oběh a látkový metabolismus.
    
    Před porodem snižujeme dávky objemných krmiv, předkládáme pouze luční seno + MASH.
    
    Po porodu dáváme MASH, zhruba do týdne přecházíme na normální krmnou dávku.
    
    Tvorbu mléka podporujeme přídavkem krmných okopanin (krmnou mrkví) i slunečnicovými pokrutinami. V době kojení se nemá krmná dávka měnit.
    V době, kdy klisnu znovu zapouštíme (7 - 11 den po porodu) zkrmujeme kvalitní seno, naklíčený oves (vit. E), pšeničné otruby, mrkev (provit. A), siláž, sušené kvasnice (vit. D, B).
    
    Napájení klisen - studená, závadná voda může způsobit potrat.
    
    

    Pastva klisen	má značný vliv na další zabřeznutí
    	pro kojící klisny je optimální výživou, blahodárně působí sluneční záření a pohyb na čerstvém vzduchu
    	denní pastevní dávka je kolem 30 - 40 kg pastvy. Přidáváme denně 1,5 - 3 kg ovsa.

    
    
    KRMENÍ HŘÍBAT
    První výživou hříběte je zhruba asi 5 dní mlezivo, které se potom upravuje na běžné mateřské mléko. V prvním měsíci saje hříbě každou hodinu, poté se interval prodlužuje na 2 - 2,5 hod. Proto pokud je klisna v práci, provádíme přestávky, aby se hříbě mohlo napít.
    Zhruba asi 4. den vypouštíme hříbě s klisnou do výběhu.
    Pokud klisna produkuje málo mléka, přikrmujeme kravským nebo kozím mlékem. V případě, že hříbě osiřelo, je nutné mu zajistit náhradní zdroj potravy. Nejúčinnější a nejlepší je umístit hříbě u náhradní klisny. Neseženeme-li klisnu, můžeme zkusit sehnat kozu. Ta může hříbě odchovat, neboť její mléko má stejné složení jako kobylí. A nemáme-li k dispozici ani kozu, krmíme hříbě ředěným kravským mlékem v poměru 1 : 2. Zde je nutno dodržovat hygienické požadavky, čistotu a teplotu. Hříbě krmíme každé 2 hod. čerstvým mlékem.
    
    Zhruba od 3. týdne začneme hříbě přikrmovat mačkaným ovsem a lučním senem.
    Koncem 2. měsíce - je to 1kg sena + 1 kg ovsa
    Koncem 3 . měsíce - 2 kg sena + 1 kg ovsa
    Mezi 4. - 5. měsícem - 3 kg sena + 2 kg ovsa
    Seno i mačkaný oves zkrmujeme nejlepší jakosti. Oves nikdy nemačkáme do zásoby! Mladým hříbatům podáváme buď celé vajíčko nebo vaječný bílek.
    Okolo 6. měsíce provádíme odstav. V tuto dobu začneme s přikrmováním okopanin - krmnou řepou, krmnou mrkví, cukrovkou - vše podáváme strouhané. Jestliže hříbě začne žrát zeď nebo hlínu, znamená to, že v jeho krmné dávce je nedostatek minerálií a stopových prvků, kterými musíme krmivo doplnit. Hříbata krmíme nejméně 4x denně.
    
    Hříbě do 1 roku musí dostávat vysoce kvalitní krmivo (oves, seno, pšeničné otruby, bob, lněné semínko, pokrutiny, krmnou mrkev, krmnou řepu). Nejvhodnější je pastevní porost, neboť je bohatý na zdroj bílkovin, minerálních látek a vitamínů. Taky pohyb na čerstvém vzduchu a sluneční záření má blahodárný vliv na látkový metabolismus, vývin kostry a svalstva, činnost srdce a plic.
    Asi ve 2. - 3. měsíci (v prvním pastevním období) začínají hříbata pastevní porost spásat.
    V druhém pastevním období přikrmujeme senem a ovsem. Konec druhého pastevního období spadá zhruba do stáří 18. měsíců, kdy jsou hřebečci i klisničky již dobře vyvinuti.
    

    Krmí se:	5 - 10 kg sena
    	2 - 4 kg jádra
    	3 - 5 kg okopanin

    Dvouletým hříbatům snižujeme jádro až na 2 kg, seno se nemění.
    
    A opět pár zásad při krmení:
    1. Nejoptimálnější je tedy pastevní odchov hříbat
    2. Jadrná krmiva zkrmujeme individuálně
    3. Do 18. měsíců podáváme jádro mačkané, drcené a nepodáváme slámu
    4. Při stájovém krmení nedáváme objemná krmiva do žebříků, aby hříbata neprohýbala hřbet
    
    
    KRMENÍ PLEMENNÝCH HŘEBCŮ
    U plemenných hřebců je nezbytný pastevní odchov, protože na optimální funkci všech orgánů má vliv racionální výživa, pohyb a přiměřená práce.
    Zhruba 1 - 1,5 měsíce před připouštěcím obdobím se přidá jádro a objemná krmiva se sníží.
    
    Nejvhodnější je: luční, vojtěškové, jetelotravní sena, pšeničné otruby, bob, okopaniny a jádro.
    
    V intenzivní pohlavní činnosti se jako doplněk přidává odstředěné mléko, krevní moučka a krev.
    
    
    Krmné dávky pro plemenné hřebce při střední práci

    		Zimní období (v KG)	Letní období (v KG)
    Hmotnost hřebce	Období	Jádro	Seno	Sláma	Okopaniny	Jádro	Seno	Sláma	Zelená píce
    500 kg	mimo připouš. období	2,70	8	1,5	7	2,70	5,5	1,5	16
    	v připouštěcím období	3,20	8,50	1,5	4,5	4,70	9	---	7
    600 kg	mimo připouš. období	3,10	9	1,5	7,5	3,10	6	2	18
    	v připouštěcím období	3,60	9,5	2	5,5	3,60	8,5	2	9,5
    700 kg	mimo připouš. období	3,30	10	2	8,5	3,30	6,5	2	20
    	v připouštěcím období	5,80	11	---	7	5,80	11	---	8
    800 kg	mimo připouš. období	3,70	11	2	9	3,70	7	2,5	22
    	v připouštěcím období	6,40	12

Péče a ochočování
Do 2 hodin po narození hříbě vstane a jde se napít mleziva, které potřebuje pro odchod střevní smolky. Mlezivo klisna produkuje 3 - 5 dní po ohřebení a po tomto období se mléko upraví na stálou normu.
Do 24 hodin musíme hříbě naočkovat proti tetanu a ochromě.
Je-li pěkné počasí, můžeme čtvrtý nebo pátý den po narození pustit klisnu s hříbětem do výběhu, neboť pohyb na čerstvém vzduchu a sluneční paprsky mají příznivý vliv na látkový metabolismus, vývin kostry a svalstva a na činnost srdce a plic. Také v této době můžeme pomalu začít s ochočováním. Nejlépe je ochočovat ve stáji za přítomnosti klisny, aby hříbě bylo klidné a cítilo se v bezpečí. Navykáme ho na doteky a hlazení člověkem.

Zhruba od 4. týdnů můžeme učit hříbě zvedat nohy, vyškrabovat kopýtka a mírně na ně klepat, čímž hříbě připravujeme na úpravu kopyt a podkování. Poprvé hříběti ošetříme kopyta po 3 měsících a potom následně každé 2 měsíce. Také ho učíme zvykat si na ohlávku a čištění.
Ve stáří třech nebo čtyř měsíců můžeme hříbě učit nastupovat do přepravního boxu. Samozřejmě také ve společnosti klisny.

Máme-li hřebečka, se kterým nepočítáme do chovu a chceme ho vykastrovat, pak je to dobré provést ještě před odstavem. Později je to sice také možné, ale čím starší hřebeček bude, tím bude samozřejmě kastrace obtížnější. Před kastrací musíme povést odčervení.
A stejně jako kastrování, také značení hříbat (což jsou výžehy) provádíme zhruba u půlročních hříbat.


Krmení hříbat V prvních dnech hříbě saje až 30x za den. Po měsíci už asi jen 8x denně a poté se interval prodlužuje na 2 - 2,5 hod. Pokud je klisna v práci, musíme provádět krátké přestávky, aby se hříbě mohlo napít.
Asi za čtrnáct dní začne hříbě projevovat zájem o pevnou potravu (tj. seno, oves), ale mléko saje zhruba až do 4 měsíců.
Ve 3 týdnech začínáme hříbě přikrmovat kvalitním drceným ovsem (je lépe stravitelný), senem (nejlépe lučním, neboť je nejhodnotnější), podáváme mu rybí tuk na podporu vývoje kostry a můžeme mu dát i vařené lněné semínko a další. Jen kromě okopanin, kterými krmíme až po odstavu.
Mladým hřebečkům podáváme syrové vejce.

Dále pak přikrmujeme:

Pastevní porost je hříbě schopno spásat spolu s matkou zhruba od 2. měsíců.


Odstav

• hříbata se odstavují mezi 4. - 6. měsícem
• odstav musí proběhnout pozvolna, aby nebyl velkým stresem pro hříbě, ale ani pro matku. Hříbě na odstav připravujeme postupným oddělováním od matky, kdy klisnu odvádíme např. do výcviku a hříbě ponecháme v boxu, kam mu dáme dostatek potravy. Úplné odstavení by mělo nastat asi po čtyřech týdnech této přípravy. Zhruba po týdnu po odstavu můžeme hříbě pustit do výběhu, ale během této doby by nemělo matku slyšet ani vidět.
• hříbata umísťujeme skupinově do volných stájí, které se ale nesmějí přeplňovat
• plnokrevná hříbata nebo i ročci jsou ustájeni buď ve dvouboxech nebo v jednotlivých boxech v řadové stáji.

Surika2

Praha-západ

takže jsem taková normální holka která nemá ráda nudu.někdy jsem moc ukecaná a taky praštěná:Dkdo mě chce poznat at písne:)

zobrazit profil

Poslední články

• jak kdo líbá:-*
• CHran se
• zamilované obrázky
• Supa den
• fotečkyy:-**********
• STAVBA TĚLA
• ZDRAVÍ A NEMOCI KONÍ
• výživa a krmení
• Hříbata:-********
• plemena koní:-***

Archiv

• 2008 Srpen (4)
• 2008 Červenec (7)

Blogy přátel

• Davi.07
• Denisek199
• kajule69
• Martinka.D.2