Razcvětali jabloni i grůši,
poplyli tumany nad rekoj,
vychadila na běreg Kaťuša,
na vysokij, na běreg krutoj.

Vychadila, pěsňu zavadila,
pro stěpnovo-sizavo orla,
pro tavo katorovo ljubila,
pro tavo, či pisma běregla.

Oj, ty pěsňa, pěseňka, děvična,
ty leti za jasnym solncem vsled,
i bajcu na dalněm pograničje,
od Kaťuši peredaj privět.

Pusť on vzpomit děvušku prastuju,
pusť uslyši kak ona pajot,
pus´t on zemlju berežot rodnuju
a ljubit Kaťušu běrežot.

Razcvětali jabloni i grůši,
poplyli tumany nad rekoj,
vychadila na běreg Kaťuša,
na vysokij, na běreg krutoj.