No děs, vůbec se necítím na to, že bych zítra ráno vstala a zvesela vyrazila do školy!
Jsem spíš ještě víc unavená, unuděná, smutná...
Zítra už budou ve škole děti z Italy, tak jsem zvědavá na jejich zážitky, o víkendu jsem si koupila dvě trika, našla se koťátka, ale radost a chuť do života mi nějak chybí...
Asi protože se dvěma dušičkám, na kterých mi moooc záleží hroutí vztahy a tak nějak všechno dokola...
Asi si budu muset najít někoho o koho se budu moci v nejhorších chvílích opřít, obejmout ho, kdykoli budu potřebovat, být milována a milovat...ono se to řekne, zvlášť, když nemůžu vymazat z hlavy (asi je blbost sem psát cokoliv jinýho, když všichni vědí koho myslím) Honzu...
Je to tak bohužel, vůbec si neuvědomuje, že svou existencí mi tak nějak narušuje život...každodenní střetnutí mi už nějak vadí, vysiluje mě to...
A ještě k tomu zítra opět praxe, ta mi nevadí to ne!Kdyby mi vadila tak přece nemůžu pokračovat snad ani ve zdrávce, ale taky to celkem leze do spánku...
No, tak já si místo toho kecání tady asi půjdu lehnout...
I komp už je mimo...Tak pa

Komentáře

« Domů | Přidej komentář