...moji muži,mé ženy a já..
Dnes mě dostal Ondrášek, řek větu, nad kterou přemýšlím, nebudu jí řikat, tyka se mého tajemství co se nedostane napovrch..nesmí..
Donutil mě přemýšlet nad mými bejvalými... tak jako každý z nich ze mě zanechal kus něčeho, snad jsem zanechala i já v nich. Pokazde jsem myslela že miluju ale ne, pokazde z kazdeho vysel idiot, pokazde jsem jim to odpustila, kazdemu...jeden nemel vlastní nazor asi nema porad a nenechava rozhodovat druhe, dalsi se choval detinsky.. bylo toho moc. Nevim zda chci vzpominat, nejvic me stve ten co byl, pokud se da rici byl ted, vecne do me rejpeš, sereš na mě, vsichni jsou prednejsi a ja posledni a je toho vic.. nebudu to rikat, budes se mi jen smat ze mam filosoficky keci, ale rikam ti, mám te rada, doopravdy mam..ale nebavis me..ted už ne...
