Moment of the winter...
Dnes jsem jela domů, tradiční cesta, stereotyp ranní a odpolední 192, Přístaviště,Pod Ryšánkou,Lísek...každý den to samé..Dnes to ovsem to bylo jiné..Ráno snežilo,vedle mě tradičně hrály pendulum a mě v usích zněl John L. a jeho vánoce...koukala jsem,jak sněží,jak si obloha pohrava s vločkami a bylo mi dobře...Smála jsem je,koukala ven a rikala si ,že je to prece krásné..přichazí vánoce,vy všichni asi vnímáte vánoce...já nějak ne...letos to na mě nedopada..ma me to mrzet?jsem na jeziska velika?nevim...vánocni asmotsfera me nijak nechytila..pro me zacina 24 rano...to už je klid a pohoda,kdy nemusim nic,shaneni darku a ten shon..me doopravdy nijak nebere..
Prochazka po Vyšehradě,byl opět jeden z našich krásných dnů a chvil, měl jsi snih na řasách a ja si rikala v duchu,jak moc ti to slusi a jak te miluju..Je to neskutecne,mam o koho se oprit,koho milovat,s kym byt...zacatek naseho vztahu byl jeden velkej chaos,bala jsem se že to dopadne spatne,ale ted jsem stastna,spokojena že te mam a už bych te nemenila,rikas si,že ta holka to lehce prehani?možná ano..ale nase laska je prehnana,je tak velka,že dalsi slova k ni,jsou zbytecna...
Zítra bude sníh,nejaky ten panek,milion cigaret a sranda..tesim se...odreagujeme se a budeme mít zazitky,na lyže,na hory,jedou maštaci...5maštáků z PA...
A ty...chybela si mi,ani nevis jak,dnes za tech 5minut sem stastna,miluju tě....chci te vidat..chci,prosim..
