Terezka:)

Žij tím co je teď...
Neohlížej se na minulost,i když vzpomínky je někdy to jedinné co ti zbylo a nikdo ti to nevem...žij tim co bude zítra,.co bude za hodinu...žij tím co budeš dnes delat,řeš co je teď,ne to co bylo.
Mám strach...opravdu?Ano opravdu nechce se mi veřit tomu,že opravdu o vás prijdu...
Že parník bude tou konečnou očekavanou tečkou kde se všichni sejdeme...že opravdu,nepujdu rano do podchodu a vždycky tam někdo bude stát,že opravdu se už nebudeme vysmívat semošce,že opravdu si nedame cigo..že opravdu nezatahneme,že opravdu nepocakame školu,že tento vylet co byl,byl tím posledním.
Všechny ty hádky co ve tříde byli,my teď připadají bezcenné,vidím to jinak,bylo to hloupé,ale něco zlého je k necemu dobré.Co se stalo se stalo,skutečnost a minulost nezmeníš.
Nechci tomu uveřit,dnes mi to nedochází,nedochází mi že v patek se bouchne šampano...jeste si musim koupit vodeodolnou řasenku:)
Je nutné tomu uveřit,aby me nepolhtila realita a ja nebyla srazena touto drtivou skutečností na zem.On je fakt konec?Ano..máme poslední šanci se sejit,my všichni..Konec!
Konec...je ale zacatkem neceho noveho..
Máš strach?
Ano,mám,mam strach že zítra přijdu na sraz a nesednu si s lidmi se tkerýmu budu následující 4roky sdílet jednu trídu.A co potom?Nevím...snad dopadne vše dobře,uvidime..nema cenu to řesit teď...teď....když to neni...uvidime zitra..
Kažpopádně..včera bylo posledni pondeli,dnes je posledni utery..jak moc to boli?
Moc...jak se s vami všemi rozloucit?s temi..jako je Niki a Kiki?I přes ty hadky,teč prolitých slz..nemužu zapomenout..nemužu...tecou mi slanny kapicky po tvari..ja zapomenout nemužu...mam vas rada..dycky budete u me v srdci mit misto,protože po tak dlouhy dobe to nejde vas vymazat...ono by to šlo...ale ja nechci...
Necchi žít se skutecnosti že jsme se loučili ve zlem,mam vas rada a  vy to vite,mate u me misto v srdci...a možna si řikate že to sou sracky..ale na vas...se proste zapomenout neda...moje sladke ruzenky...vsak my to obrecime:)
uvidime...

Celá 9.A byla kus myho života..jedna rodina...s koncem skolniho roku,odejde i cast meho srdce..
Mám vás rada...

Autor Terka-WeWerkA 24.Červen 2008 v 14:02 | Permalink