Zní mi ta známá melodie, z noci, kdy jsme zastavovali v ořechu, kuchaři, utekli z chýnice..Nutí mě lovit v paměti vzpomínky na ten večer, ten večer, spíše noc ve svatym honzovi pod balvanem, milovicích, naše noční výlety byli nezapomenutelné, tuhle jsme tam tehdá slyšeli poprvé, tři zadni sedacky v cihlove aute byli naše, pamatuji na beach boys, na zpívání zaca a na tuhle... slyšeli jsme ji poprvé, stáli jsme na skále u kostela, kouřili, rozplývali se nad tou krásou a cihla se snažil padat přes zábradlí... ani nevím proč to sem píši, ta písnička co začla najednou hrát ve mě vzbudila vzpmínky a dojmy z našeho přátelství..nic neni jako dřív, viděla jsem každého z vás, tak mě napada...jestli se KTJN někdy sejde v Twin cafe? na mojito a červeny máčka? a jestli se tam sejdou z nostalgie a nebo proto ze budou chtít? možná se nesejdou...Kdo ví..
Snažím se abstinovat, snažím se nemyslet něj, smazala jsem jeho icq, jeho tel. číslo, ale k čemu mi to je, když vzpomínky a city nesmažu? Proč není spravedlnost? Proč nejde být bez tebe? Vlastně bych mohla být štastná, ale těžko budu štastná s někym jinym, bylo by nefer s někym chodit a milovat tebe...Potřebuju se z toho dostat.. ani sama nevím,jestli miluji...nevím jestli to co cejtim je laska, jestli si to všecko nenamlouvam, vlastne z toho ze mi chybis, vznikla laska, mozna vznikla umělě, moji vinou, kdo vi? Potrebuju byt u něj v narucí, nechat se hladit po vlasech, nechat si davat pusu na čelo, držet ho za ruku, potrebuju cítít jeho blízkost, vůni jeho vonavky, je to demence... težká demence, nebo jen potreba?kdo ví..asi mi nikdo neodpovi.:D treba to prejde...
Ségro...z Produkce!!! Potřebuji sedět na kyselé, pít špatně naředěnou houbu, čumět do nebe na zemi a říkat si, jak tam chci padat, padat aby nas pak kekel musel dostat ven... Ten den kdy se padalo do nebe, byl neskutečnej, vím že jsme měli strasne zajimavy tema..vlastně my jsme na kysely stravili celej den:D Postavili jsme si tam domek... víš, mě ty debaty strasne schází...schazíš mi ty..
Přemyslim nad sebou, neni to, to co byvalo driv.... vse okolo mě se jaksi zmenilo.. potkavam stare zname a zjistuji ze s nimi je mi nejlepe... potrebuju sedet a povidat si s kiki, smat se se stepanem, potrebuju i tu starou niki.. ono to jsou proste stara pratelstvi co nerezavi, to jsou veci, kdy vite jak silne vas zasahla pritomnost tehlech lidi a jak moc se vam po nich styska, vsechno je tak nejak zmatene, potrebuju je... potrebuju zazvpominat na chvile, opravdoveho stesti, kdy mi nic nechybelo...slapy,milovice,chynice, eskalatory, uhonice...cas nikdo z nas vracet neumi..ale me se styska..ani nevite jak..a nevim co tak najednou..
Došla jsem k tomu, že cas a skutky se vracet daji..pokud o to stoji obe strany...a je jen na tobě, jestli me vratis zpet jako kamosku..nebo ne..ozvi se..
MYSLIM ZE TO UZ STACI:) BEZTAK TO VYJADRUJE MOU TEZKOU DEMENCI A ZOUFALSTVÍ.
je nas den.. přes vše co jsme si rekli, je to slib, jít tam spolecne... ve trech tam budeme stanovat protoze my tam proste musime byt, vzdyt je to on! a bude zpivat tu nasi, jen pro nás.
