Den před Vánocemi jsem šla do supermarketu dokoupit dárky,které jsemnestihla. Když jsem uviděla ten dav lidí, přešla mě chuť a začala jsemsi říkat pro sebe: "Můžu tu čekat věčnost,nic nestíhám, a ještě covšechno musím vyřídit..." Vánoce začínají být čím dál tímstresovanější, kdyby se tak dal celý ten shon přespat!" Nakonec sem sepřece jenom probojovala do oddělení s hračkami a začala jsem nadávat naceny,říkajc jestli si vůbec moje děti budou s těmito hračkami hrát!!!Když sem tak bloudila po regálech,tak jsem uviděla jednoho 5 letéhochlapečka,ketrý si k sobě tulil jednu panenku. strašně smutný pohledpřitom,když hladil panenku po vlasech. Potom se otočil k jedné staršídámě a říkal jí: ,,Babi,seš si jistá že mám dost peněz, abych koupiltuto panenku?'' Starší dáma mu odpověděla:,,Víš ty sám,že nemáš dostpeněz,zlatíčko!!'' Potom poprosila vnuka, aby na ní chvilku počkal, žese jde na něco podívat Rychle odešla. Chlapeček ještě stále měl vnáručí tu panenku. Nakonec jsem k němu šla a ptala jsem se ho:,,Komuchceš koupit tu panenku?'' ,,Tuto panenku chtěla moje sestřička kVánocům ze všeho nejvíc, byla si jistá,že jí panenku Ježíšek přinesepod stromeček. ,,Tak když jí tak chtěla,tak jí to Ježíšek přinese kVánocům.'' Ne,ne,tam kde je nemůže Ježíšek přinést dárky. Aby panenkudostala,musím jí dát mamince, aby jí sestřičce odevzdala,až tam půjde''Oči mu přitom ještě víc zesmutněly. Moje sestřička šla k Ježíškovi,abybyla s ním. A tatínek mi povídal,že i maminka za chvilku půjde zaJežíškem,tak jsem si myslel,že by jí tu panenku mohla vzít. Potom miještě ukázal jednu milou fotku,na které se usmíval. Tuto fotku by semjí chtěl též poslat,aby na mě nikdy nezapomněla. Mám velmi rád svoumaminku a chci,aby neodešla,ale tatínek říkal,že musí odejít,aby mojísestřičce nebylo smutno. Potom se zase podíval s těma jeho smutnýmaočima na panenku. Rychle jsem si vyndala peněženku a nepozorovaně jsemsi z ní vybrala peníze a řekla jsem chlapečkovi: Pojď,přepočítáme tvojepeníze,jestli budou stačit na tu panenku. Rychle jsem přidala kpenězům, které mi podával,ty svoje,tak aby si toho nevšimnul a začalijsem počítat. Bylo dost peněz na panenku a ještě mu i zůstalo.Chlapeček zavolal: Děkuji Ti Bože, že si mi dal dost peněz. Pak se namě podíval a řekl: ,,Víte,včera jsem poprosil Boha,aby mi dal dostatekpeněz na panenku,aby jí mohla vzít moje maminka sestřičce a on měvyslechnul.Ještě jsem chtěl koupit mamince jednu bílou růžičku,ale touž sem se neodvážil žádat od Boha. Ale on dal mi víc,abych mohl koupiti panenku i růžičku. Víte,maminka má velmi ráda bílé růže. O pár minutse chlapečkova babička vrátila a odešli. Po střetnutí s chlapečkem sempokračovala v nákupech,ale už v jiné náladě,stále jsem na něj muselamyslet. Potom jsem si vzpomněla na článek,který sem četla před dvěmadny. Psalo se tam o opilém řidiči,který havaroval s jiným autem,vkterém seděla mladá žena se svojí dcerkou. Děvčátko na místě zemřelo amatka byla ve velmi kritickém stavu. Dva dni po mém střetnutí schlapečkem sem si přečetla článek,který oznamoval,že chlapečkovamaminka zemřela. Běžela jsem do květinářství koupit kytici bílých růžía šla jsem na pohřeb. Na místě,kde se můžou příbuzní naposledyrozloučit se svojí nejmilejší,ležela mladá žena v truhle,v ruce mělakytici bílých růží,vedle sebe měla položenou chlapečkovu fotku apanenku. S pláčem jsem opustila hřbitov,s pocitem, že se můj život změnil. Láska,kterou chlapeček cítil ke své mamince a sestřičce byla neuvěřitelná a nepředstavitelná. A jeden opilý řidič mu za stotinu sekundy sebral maminku i sestřičku,které tak velmi miloval.
Poznalajsem člověka, který mi neobyčejně změnil život. Projížděla sem líbkojako vždycky jindy, prostě děsná nuda. Najela sem na kluka...hezkej...mno tak sem neváhala a napsala jsem mu. A ani nečekala, že odpoví...ale odpověděl... nakonec sem se dozvěděla, že je ze stejný školy jakojá... Paráda řekla jsem si ikdyž sem našemu kamarádství přes netnedávala reálný konec... ale mýlila sem se jak už se tak lidi mílý.První den jsme se skoro neviděli, potkali jsme se na chotbě apozdravili se... Ještě ten den večer mi napsal že se staví o velkoupřestávku... nedočkavě sem čekala... marně nepřišel... ale písla sem musmsku tak nakonec přišel... Od toho dne sme se vídali víc a víc...dokonce i každou středu po škole... A já si postupem času uvědomovalajak pro mě je důležitej... A jak moc mi chybí když nejsem s ním... Jakna něj musim pořád myslet... Jak se mi líbí když mi kouká do očí... Jakse na mě směje... Jak se se mnou pere... jak se vždycky těšim na dalšíden kdy ho uvidim... Prstě tuten kluk mi znova ukázal co je to život...a proto o tebe nikdy nechci přijít Daví ať to stojí co to stojí... Mámtě víc než ráda, ale ty to wíš... patříš k mímu životu jako všechnokolem mě... :-* a doufám že tohle vydrží dlouho... prostě od 4.2.2009 prožívám nekončící pohádku... a jen s tebou miláčku muj ... miluju tě
O autorovi
Autor: The.Princess Region: Louny O mně: Když řekne holka, že jsem kurwa... závidí mi Když řekne kluk, že jsem kurwa... wí že nikdy nebudu jeho Mám svůj styl... nikoho nekopíruju,,, Miluju , svojí rodinu a svy kamarady...
v 13:29
Autor: The.Princess
komentáře (1)
Dawídku... uplně moc tě miluju...
si to co jsem w žiwotě hledala...
nwm co bych bez tebe dělala...
chvíle s tebou jsou ty nejúžasnější...
. ...miluju když tě zlobim....
...miluju když si netrpělivej...
...miluju když se na mě díváš....
...miluju když se na mě směješ
...miluju když mě líbáš...
...Miluju když o mě máš strach...
...Prostě tě miluju upee celyho
Jsi upa sladouckej... a upa muj...
a za to sem uplně štastná.... Nejwíc tě miluju zlatíčko moe....Prostě s tebou je to pohádka, ale s jednym rozdílem... že ta naše nekončí...
naše 1. společné prazdniny sme zvládly jako nic...
už se těším na naše 1. taneční...
na naše dlouhé, nekončící výlety...
Nikdy tě nechci ztratit.... fakt nikdy... páč ty dodáváš mému životu světlo a smysl... Miluju tě