Den před Vánocemi jsem šla do supermarketu dokoupit dárky,které jsemnestihla. Když jsem uviděla ten dav lidí, přešla mě chuť a začala jsemsi říkat pro sebe: "Můžu tu čekat věčnost,nic nestíhám, a ještě covšechno musím vyřídit..." Vánoce začínají být čím dál tímstresovanější, kdyby se tak dal celý ten shon přespat!" Nakonec sem sepřece jenom probojovala do oddělení s hračkami a začala jsem nadávat naceny,říkajc jestli si vůbec moje děti budou s těmito hračkami hrát!!!Když sem tak bloudila po regálech,tak jsem uviděla jednoho 5 letéhochlapečka,ketrý si k sobě tulil jednu panenku. strašně smutný pohledpřitom,když hladil panenku po vlasech. Potom se otočil k jedné staršídámě a říkal jí: ,,Babi,seš si jistá že mám dost peněz, abych koupiltuto panenku?'' Starší dáma mu odpověděla:,,Víš ty sám,že nemáš dostpeněz,zlatíčko!!'' Potom poprosila vnuka, aby na ní chvilku počkal, žese jde na něco podívat Rychle odešla. Chlapeček ještě stále měl vnáručí tu panenku. Nakonec jsem k němu šla a ptala jsem se ho:,,Komuchceš koupit tu panenku?'' ,,Tuto panenku chtěla moje sestřička kVánocům ze všeho nejvíc, byla si jistá,že jí panenku Ježíšek přinesepod stromeček. ,,Tak když jí tak chtěla,tak jí to Ježíšek přinese kVánocům.'' Ne,ne,tam kde je nemůže Ježíšek přinést dárky. Aby panenkudostala,musím jí dát mamince, aby jí sestřičce odevzdala,až tam půjde''Oči mu přitom ještě víc zesmutněly. Moje sestřička šla k Ježíškovi,abybyla s ním. A tatínek mi povídal,že i maminka za chvilku půjde zaJežíškem,tak jsem si myslel,že by jí tu panenku mohla vzít. Potom miještě ukázal jednu milou fotku,na které se usmíval. Tuto fotku by semjí chtěl též poslat,aby na mě nikdy nezapomněla. Mám velmi rád svoumaminku a chci,aby neodešla,ale tatínek říkal,že musí odejít,aby mojísestřičce nebylo smutno. Potom se zase podíval s těma jeho smutnýmaočima na panenku. Rychle jsem si vyndala peněženku a nepozorovaně jsemsi z ní vybrala peníze a řekla jsem chlapečkovi: Pojď,přepočítáme tvojepeníze,jestli budou stačit na tu panenku. Rychle jsem přidala kpenězům, které mi podával,ty svoje,tak aby si toho nevšimnul a začalijsem počítat. Bylo dost peněz na panenku a ještě mu i zůstalo.Chlapeček zavolal: Děkuji Ti Bože, že si mi dal dost peněz. Pak se namě podíval a řekl: ,,Víte,včera jsem poprosil Boha,aby mi dal dostatekpeněz na panenku,aby jí mohla vzít moje maminka sestřičce a on měvyslechnul.Ještě jsem chtěl koupit mamince jednu bílou růžičku,ale touž sem se neodvážil žádat od Boha. Ale on dal mi víc,abych mohl koupiti panenku i růžičku. Víte,maminka má velmi ráda bílé růže. O pár minutse chlapečkova babička vrátila a odešli. Po střetnutí s chlapečkem sempokračovala v nákupech,ale už v jiné náladě,stále jsem na něj muselamyslet. Potom jsem si vzpomněla na článek,který sem četla před dvěmadny. Psalo se tam o opilém řidiči,který havaroval s jiným autem,vkterém seděla mladá žena se svojí dcerkou. Děvčátko na místě zemřelo amatka byla ve velmi kritickém stavu. Dva dni po mém střetnutí schlapečkem sem si přečetla článek,který oznamoval,že chlapečkovamaminka zemřela. Běžela jsem do květinářství koupit kytici bílých růžía šla jsem na pohřeb. Na místě,kde se můžou příbuzní naposledyrozloučit se svojí nejmilejší,ležela mladá žena v truhle,v ruce mělakytici bílých růží,vedle sebe měla položenou chlapečkovu fotku apanenku. S pláčem jsem opustila hřbitov,s pocitem, že se můj život
změnil. Láska,kterou chlapeček cítil ke své mamince a sestřičce byla neuvěřitelná a nepředstavitelná. A jeden opilý řidič mu za
stotinu sekundy sebral maminku i sestřičku,které tak velmi miloval.

Komentáře

« Domů | Přidej komentář