-Nauč se smát se slzami v očích.Pomalu jít,když pospícháš.Nauč se,pohladitse zaťatou pěstí.Jedině tak poznáš jak krásný je život!

-Směj se a celý svět se bude smát s tebou.

Až se poprvé rozední ... :(

Černý anděl

Poslední dopis na rozloučenou

Andělé se ztracenými křídly

Jednou večer se probudila,ještě teď vidí ten pruh bílého světla na stěne. Celou noc nespala. Nešlo to.Padla na ní ukrutná deprese aniž by věděla proč. Možná kvůli častým hádkámrodičů, možná proto, že nemůže být s ním. Cítit jeho doteky, objetí, polibky...Párkrát za den ji přepadl párminutový záchvat pláče, ale ten okamžik nemohluvolnit všechno co držela v sobě... Ani by nemohl, protože ona nedokázalabrečet dýl... Řekla to kamarádce, ale jemu ne. Myslela si, že ho bude zbytečnězatěžovat. Ale ta se před ním podřekla, když u toho ona nebyla. On se jí hnedptal, co se jí stalo a ona jen v slzách odpovídala, že neví. Chtěl jí pomoci,ale nevěděl jak. Ale ona cítila jeho pomoc jen v tom, že o ní má starost. To,co ze sebe nemohla dostat ven a jen krátkým pláčem vyplouvaly částečka toho"něčeho" ven, začlo najednou mizet a uvolňovat místo pro radost.Pokaždé když se on ozval, tak se jí srdce rozbušilo jakoby chtělo vyskočit vena chtělo se jí plakat, jak moc byla ráda, že se o ní zajímá. Jamile odešel,zase na ni padla tíživá bolest. Sice na delší chvíli než dřív, ale ta doba bylanesnesitelnmá pro její srdce.

I když mu to neříkala, bylaráda, že ho má. On, to byl její strážný anděl, ten, co ji vždy zachrání. Ikdyby bylo už za pět minut dvanáct, tak on ji z toho dostane. I když třeba jenslovy, jí to stačí. stačilo jí Moc Tě miluju v jeho tak typické zkratce MTM.Jakmile jí přišla zpráva od něho začla skákat radostí a když se dočetla, jakmoc ji miluje, začly jí téct slzy po jejích bledých tvářích. Milovala ho celýmsrdcem. Kdyby neměla jeho, už by byla bývala použila tu její poslední záchranu.Záchranu schovanou v malém ostrém plíšku. Ale teď neměla potřebu ho použít.Měla jeho a tu kamarádku, sloupy, které ji vždy podepřely.

Dříve byla tvrdá, věčněusměvavá dívka bez problému uvnitř i zevně, ale ted byla v nitru uzavřená někdyaž melancholická a pesimistická, zamyšelná i když navenek byla furt stejná.Aspoň si to myslela. Bála se, že když dá svojí změnu najevo, že ji přestanemilovat, ale on by to nikdy neudělal. On věděl, že ji bude milovat i když budeuzavřená, smutná a zamyšlená, věděl, že někdy jsou její usměvavé nálady upřímnéa věděl, jaká je uvnitř. Věděl o její změně, on byl jeden z mála, kdo topoznal. Ale přesto nemohli být spolu... Byli moc daleko a moc mladí aby mohližít spolu. Byli andělé, co si museli vytrpět své a potom spolu mohli žít. Alemuseli vydržet... Zatím...

Jednoho dne za ní přijel, onase krásně nalíčila a těšila se, že si půjdou nechat udělat piercing a ještězařídit pár dalších věcí. Zastávku měla přímo pod oknem na protější ulici. Celýden vyhlížela z okna, i když věděla, že přijede až odpoledne. Ale dočkala se.Už ho viděla na zastávce vystupovat s bílou růží v ruce, tak vyběhla z domu,aniž by se rozhlédla, on jen stačil zakřičet její jméno, ale zaniklo vtříštivém zvuku skla a tupého nárazu. Byla na místě mrtvá. Na jejím pohřbu byljen on, její rodiče a ta přítelkyně. On do rakve - jejího tvrdého, strozezdobeného lůžka - dal tu růži. Byla pořád krásně bílá, jen na ní kontrastovalykapky rudé krve, jako kdyby tam zrovna padly a mezi nimi jiskřily jehokříšťálové slzy. Poté šel k ní domů. Rodiče bydleli jinde a tohle byl důmjejich příbuzných, kde mohla bydlet, ale jen sama. Sáhl do zlaté krabičky odnaušnic, vytáhl tenký lesknoucí se plíšek a sedl si na její postel. Opřel hlavuo její polštář, položil vedle sebe růži, potřísněnou kapkami její krve, uchopilpevněji žiletku a dvoumi krátkými, ale hlubokými řezy se vydal za ní.

                               „OSVOBOZENÍ“                                                                       31.3.2007

 „Mám strach,hrozný strach Filipe“řekla dívka ležíce na kolejích..“Neboj sem s tebou“snažil sechlapec ukonejšit dívku.Avšak sám moc dobře věděl,že naděje je velice malá.

          „Já tonezvládnu Filipe,je mi strašná zima“klepala se dívka a pomalu začalazavírat víčka..“Neboj se,za chvilku tu jesanitka a všechno bude dobrý,jenom prosím tě neusínej,nenechávej mě tady..“Pakse chlapec náhle odmlčel..

           Dívenka jen tiše řekla:“Filipe,jámusim jít,je můj čas,nezapomen na mě,na naši lásku a měj mě ve vzpomínkách“MILUJUTĚ“ sotva to dořekla naposledy se nadechla..a už nevydechla..

             Chlapec uchopil již její bezvládné tělo a po tváři semu začali koulet slzy“Proč?Pročsi mi jí vzal?No proč?!!“

              Z hlasitého pláče ho vyrušil jaký si zvuk – zvuk rychle jedoucíhovlaku..Naposledy políbil dívčiny rty,poslední pohled..Vlak se blížilneskutečnou rychlostí čím dál blíž..Do zvuku rychlíku vykřikl:“Jdu za tebou,lásko“ a skočil....

                                                                                               BY Devil.Bitch

„Jestli sis myslela,že sem těměl rád..Neměl.Jestlisis myslela,že až tě ztratím tak to zabolí.Nezabolí..“

   …maličkéchundelaté klubko,ano kotě.Kotě,které kvůli tomu,že chtělo jen trochu lásky teďmusí trpět..Toulalo se tak dlouho světem až narazilo na někoho,kdo mu jenubližoval a ublížil tak strašně moc,že kotě umřelo..

    Vždyť kotě přeci taky potřebuje lásku a teplou náruč někoho,kdo by jejochraňoval..Já jsem to kotě..

   …Jsemto kotě,co umřelo kvůli zlému,sobeckému chování jednoho člověka.Kotě,kteréchtělo jen trochu něhy,porozumění a hlavně trochu lásky.Místo toho,se maličkémuchundelatému klubku dostalo jen bolesti…Není to bolest fyzická,nýbržcitová.Ublížit kotěti jde tak strašně moc snadno,že si to mnohokrát člověknestačí ani uvědomit…

   …Pročsi mu nedal najevo hned na začátku,že o něj nestojíš,že ho nemáš rád?Sice by hoto bolelo,ale ne tak strašně moc jako teď.Vždyť ty jsi to kotě nechalumřít,umřít tvojí vinou!!!

Když „tohle“píšu poslouchám soundtrack shreka a slzy miobjímají tvář..Ta písnička je mi tak strašně blízko,a přitom tak staršně mocvzdálená..je to písnička,která mi ovlivnila život..nesnášela sem jí a nesnášimjí pořád,protože mi darovala a zaroven vzala to,na čem mi záleželo ze všehonejvíc..vzala mi kousek sebe..kousek,kterej patřil jediný osobě…….

       Pamatuji si tovšechno,jako by to bylo včera..to jak si každý den stál před školou..každý densem procházela okolo tobe,aniž bych věděla co se o pár týdnu stane dál..Ani tyjsi neměl tušení..

       Poté se tovšechno seběhlo hrozně moc rychle..to seznámení..to všechno mi ted nahání slzydo očí..

       Nejvíce se mivybavuje ten okamžik,kdy jsem si myslela,že jsem snad nejštastnější holka nasvětě..stále mám před očima jak se za kámošem a kámoškou zavírají dveře..zustali sme tam sami,sami dva..byla sem štastná,když jsi mi poprvý položilhlavu do mého klína a jemně mě hladil po ruce..skoro jsem se ani nemohladýchat,jak strašně dobře mi s tebou bylo…

       Hladila jsem tě po vlasech a šimrala nakrku..tvé vlasy zdobili moje letmé polibky,které sem do tvých vlasu skládalazas a znova…poté to,co jsem nechtěla..musela sem odejít..do ted mám před očimaten okamžik..nechtěl jsi mě pustit,chtěl si být semnou a já s tebou..

nesnášim loučení tak sem se sebrala,kdy jsi to nejmín čekala ty jsi se za mnou rozeběhl,že mě doprovodíš..byl to nádhernej pocit,vědět,žejsi mohl být alespon jeden večer jen muj..dlouho sme se loučily..dlouze si měobejmul..poté sis mě k sobě přitáhnul a naše rty se spojili..byl to pro mějako rychlý výkvět a nebo jako když v létě padá sníh….

      Minule mi očizářily štěstím a zdobila je jiskřička..Dnes mi oči zdobí pláč..jiskřička zhaslaa nevím jestli se vubec ještě někdy objeví……

       Na náš druhý večer vzpomínám také mocráda..bylo tam vědomí toho,že ten první večer se opravdu stal,že nebyl snem aže to vše  bude dál pokračovat…..kámošodjel náhle do Německa a nechal nás tam..v tom sme tam zustali opět samidva..Koukali sme na film,na který když vidím tedka po tom všem,koulejí se mislzy,slzy plné vzpomínek,které bolí….

       Opět jsi setulil..hlavu jsi měl v mé náruči a já byla zase tou,která bylaštastná…zase stim plamínkem v očích…když sme se nekonečně dlouholoučili,podívala sem se ti hluboko do očí..viděla jsem tam jistý zklamání abolest…né jiskřičky jak jsem si puvodně myslela..raději sem se chtěla conejrychle odplavit pryč..zvedl jsi hlavu a slabym hlasem zašeptal:“a pusu minedáš??“Lcejtilasem jak mi slzy stékají..snažila sem se bejt silná a šla tě políbit..byl todlouhej polibek,po kterém následoval další,kterej se změnil v tenposlední..ale už nebyli tak vášnivé jako ten první..byli plné uzkosti alitosti…..

    …Slzy stékajími,řasenka rozmazaná..naposledy řekni mi zda máš mě vážně rád??…ticho..tétoodpovědi se mi asi nikdy nedostane..ja o své lásce k toběnepochybuji..nevyčítám ti nic..to já sem byla ta naivní malá holčička,toužícípo tvém objetí a pocitu bezpečí….

         A ten třetía zároven poslední večer???Ach ano..byl to den nicnetušící..toužila sem po toběasi víc než bych měla..následovala jsem svoje pocity..připomínal jsi mimedvídka Míšu,který se v mé náruči stočil do klubíčka a usnul…

       Nevím zda sito pomatuješ,ale už asi ne..tenkrát,když pršelo a já stála na zastávce a dotelefonu jsem ti řekla,jak strašně moc bych si přála vidět jak spinkáš ikdybyto mělo být to poslední co bych viděla…a ted???Ted se mi to splnilo avidíš?opravdu to bylo to poslední co jsem zažila v tom domnění,že mě mášrád..ted mohu prožívat spousty věci s tebou,ale už nikdy né jako když smebyli spolu…

        Asi jsemvšechno viděla až moc ružově..pochopila jsem lecos věcí,ale nikdy tohohlenebudu litovat..stále budu mít před očima ten tvuj usměv,který mi připomínalduhu,která vždycky vyjde po děsti..na tvuj dotyk,při kterém mě mrazí ještě teda hlavně na tvoji blízkost a polibky…

        Ted bych si přála jediný..bud tě nikdynepoznat nebo zustat s tebou navždy….

Připadám sijako Anděl..černý anděl se spousty ránami,které stále bolí..byl jsi muj

Anděl,kterýpřinášel do mého života světlo a smích..ted už se nikdy neusměju aniž

bych sivzpoměla  na tebe..

         Nechápu,mužu snad jen doufat…byla to všechno jen hra??A nebo mě máš hluboko v duši opravdu rád,jen se bojíš sito přiznat???Všechno je to plné otazníku,které se asi nikdy neproměnív odpověd..

Promin,promin za všechno..promin,že už tě nechci vídat..chci tě vídat,hladit,líbat a především

chci bejt s tebou..chci,strašně moc chci,ale nemužu!!!Nejde to,už jenom z toho duvodu,že se

nedokážu dívat do těch tvých kouzelných zelených oček a dělat jako že se vubec nic

nestalo..prostě nedokážu nezlob se na mě proto..Miluji tě,a už to tak zustane..navždy

zustaneš v mých snech,vzpomínkách a předevšim v mém srdíčku.

Ted už aspon víš,proč tu písničku nenávidim..

Tvoje jméno..

Černé oči,černé vlasy...

Možná je to dáběl....

Duše smutná,ale krásná...

 "SORRY!"

 ...otevřu dveře naší koupelny a zamykám,

slzy přitom polykám..

Čekám proud výčitek,

lehám si na zem,vnímámjen chlad kachliček..

Žiletka jakoby mipřirostla k ruce,

jde to všechno tak moclehce..

krev padá na mojedžíny,

žiletka dál hladí méžíly...

Stačí jeden hlubší řez,

Spadne slza a budekon
                                                           BY Devil.Bitch

Anděl bez křídel

…Odložil svoje křídla,

chtěl vědět jaké to je být člověkem a moct milovat.

do srdce dýka ho bodla,

přestal si budoucnost malovat…

…poznal tu bolest,

nevšedních cest.

Chtěl zpět svoje křídla,

na jeho pírko černé,spadla bílá křída…

…Už nikdy nevrátí se,

a tak bloudí ulicemi,hledá..

Snaží se,

ale přepadá ho myšlenka marná…

…Pátrá a touží znovu se vznést,

srdce jiného anděla do nebe unést.

Má okolo duše dlouhý pás,

kdo?.........každý z nás!

Nesplněné přání..

   Dívka ve tmě marně prosí,

   Žiletku u sebe stále nosí.

  Všechno zdá se býti zrychlené,

  Avšak ona chce mít už všehotové.

  ..Ona to udělala,

  ..vzala si život.

  ..svoje srdce odevzdala,

  ..do tmavých temnot.

  Anděl se nad jejím tělem sklání,

  Ona měla tajné přání,

  Chtěla,aby slunce nezapadlo,abyzustal den,

  Všichni se ptali proč,snad bylto jen sen.

  Co to ta smutná dívka provedla,

  Letěla do nebe.
  zůstat už nesvedla,
  na metr od  sebe..

Proč???

Proč životsvůj chci ukončit,

proč chcito vzdát..

Proč sechci utančit,

pročnemůžu se radovat???

pročnemůžu šťastná být,

Proč musimo tvé lásce pořád jenom snít??

proč měnikdo nemá rád,

proč mikuli tomu slzy stékají,

Proč se omě už nechceš zajímat??

proč díkytomu chci umírat???

Zapomeň...

Zapomeň, že Tě líbal
že se Ti do očí dlouze díval,
zapomeň na ty jeho kecy,

Že hračku si  z tebe dělal přeci
zapomeň,že před školou vždycky stál,

A na tebe se usmíval,
zapomeň na jeho oči nádherné,
dvě kočičí očka bezedné,
zapomeň,že ses v nich topila,
žes vždy trochu upila,
zapomeň, že se Tě dotýkal,
že skoro ani nedýchal,
zapomeň na to, jak se smál,
jak si na malýho kluka hrál,
zapomeň na vůni jeho těla,
pod kterým jsi se slastně chvěla,
zapomeň, že tu s Tebou byl,
zapomeň, že Ti ublížil....