Každý z Vás to určitě zná, nuda je velmi krutá a nezáživná věc.
Pokaždé, když na mě tato nuda padne, vraždila bych, nejhorší to je, když jste na místě, kde se opravdu nic záživného dělat nedá.
V těchto případech pak vznikají články, jako je tento, nudný a absolutně nezáživný, stejně jako nálada, kterou pociťuji.
V takových chvílích pak myslíte na věci, na které byste za normálních okolností nemysleli, řešíte věci, které byste normálně neřešili, jako třeba jak dlouhý čas je asi potřeba na vykreslení celé náplně pastelky, nebo jak dlouho vydrží náplň v propisce a jak je možné, že když necháte propisku tzv. zaplou, tak vyschne, ale když ji tzv. vypnete, tak jí vyschnutí trvá déle...
Nejhorší je, když se dostanete do fáze, kdy počítáte bublinky ve svém nápoji, ještě horší to je, když nápoj bublinky neobsahuje a vy je přesto počítáte neboť si je tam z nudy přimyslíte...
Následkem nudy mám již několikrát změněny veškeré funkce či popisky v telefonu, fotky srovnané podle data uskutečnění fotografie a všechny pojmenované.
Papír před sebou mám počmáraný nejrůznějšími abstraktními díly a pokusy o květinovou louku na kterou z dálky svítí slunce.
Ruce mám namazané už tolikrát, že kdybych na dlaždicích upadla, dání rukou před sebe mi v žádném případě nemá šanci pád zmírnit, ba právě naopak, mé rty již nejsou schopny absorbovat jelení lůj.
Důsledkem nudy jsou i prázdné lahve od vody stojící předemnou na stole, vyrovnané v úhledné řadě tak, aby nebránili výhledu z okna...
Vteřiny utíkají hrozně pomalu, tak pomalu, že jednadvacet řeknu třikrát a ta vteřina se ne a ne pohnout...
Články na internetu znám již všechny a fotografie a různé portály jsem projela snad milionkrát...
Cigarety ubývají, ale vteřiny ne...

Tak takhle nějak probíhá nuda u mě, přijmu jakoukoliv radu, jak nudu zahnat, jinak Vám přísahám, že se takovýchto článků na mém blogu zobrazí více:-D