Moje basnicky 15.Leden 2007
Oči modre jak studanky, usmev sladky jak med,smutně pozoruji cervanky, chci abys byl se mnou teď.Vidim jak padaji komety, z krasneho nocniho nebe, chtela bych skladat sonety, kdyz si vzpomenu na tebe.Styska se mi moc a moc, a to mě trápí stále, myslim na tebe celou noc, snad to nebude tak dale. To co k tobe citim, je nejspis velka lazka, to neznicim pitim, ani nejsem skvela kraska.
to byla prvni ted dalsi:
Když zavřu oci, cely svet se mi toci. Kdyz myslim na tebe, placu a divam se na nebe. Kdyz se na tvou fotky divam, predstavuju si jak te libam. Kdyz me srdce jak zvony zvoni, me oci stale slzy roni. Kdyz se na tebe divam, v myslenkach ti o lasce zpivam.Kdyz posloucham tu melodii, chtela bych ti vyjadrit svou sympatii. Kdybych te te mohla potkat, chtela bych se te na par veci poptat. Zda-li bys chtel se mnou byt, a me srdce pro sebe mit. Asi ti pripadam trochu nesmela, ja ale uz nevim jak se to dela. Vyjadrit nekomu lasku, to uz vypada na solidni sazku. Chtela bych s tebou radit ve snehu, a pocitit od tebe skrytou něhu. Kdyz slysim pomale pisne, chtela bych ti skladat basne. Ty verše nemaji konce, i kdyby tisickrat zvonily zvonce. Chtela bych je pro tebe porad skladat, a po tobe stale sama badat. Stale te pro sebe hledam, a svoji touhu si vzit nedam. Versu uz pisu druhou stranu, citim jak mam v srdci velkou ranu.Nevim uz jake psat vety, jsi jak ty nejsladci kvety. Chtela bych ti rict co k tobe citim, svou beznadeji se dolu ritim. Chtela bych se prestat bat, doufam ze me mas taky rad. Oblicej zahaluji svymi vlasky, mohl bys ke me citit trochu lasky? Svuj pohled upiram do zeme, chtela bych aby ses pritulil ke me. Z oci mi tecou slzy, proc me to tak mrzi?! Nechci byt sama bez tebe, z te predstavy me cele telo zebe. Chi aby ses na me usmival, a pri tom se mi do oci dival. Chci abys byl se mnou v posteli, abychom se dotykali svymi tely. Chci aby vsichni vedeli co k tobe citim, i kdyz zadne reseni jak te znovu videt nevidim. konec
a dalsi:
Kdyz se vecer divam na nebe, vsechny me myslenky se upiraji na tebe. Hvezdicky mi prejou dobrou noc, a ja bych chtela byt s tebou moc a moc. Mesic mi ukazuje svuj jas, moc bych chtela slyset tvuj hlas. Pomali mizi slunecni zar, ve svitu mesice vidim tvou tvar. Kvetinky rostou po parech ve dvou, i ja bych chtela abys byl se mnou. Cmelacci letaji spolecne dolu, musime byt nejaky cas spolu. Tise se divam na obraz Moneta, tak tohle neni zadna soneta.
a ta dalsi je kratounka, neni hotova a je jina nez predchozi:
Kdyz zemre ten kdo miluje, tak milovany strada. Do zeme diru maluje, uz nicehoz nezada. Zbyva uz jen vzpominani, na chvile beze strachu. Bezejmene zaklinani, on se meni...v prachu.
to je pro dnesek vse...je to pro jednoho kluka ted chodi do devitky na rosarnu...
napsal/a: Trubicka15 15:15 | Link
