podivné myšlenky...
tak si tu tak lezim a premejslim o zivote, a o sobe, rikam si ze asi nekde delam neco spatne...mam mizernou naladu, a paradoxne kvuli necemu co mi naladu normalne pomahalo zvedat...nekomu pomoct, poradit, podporit nebo proste chtit aby ten clovek byl stastnej, vzdycky jsem rad daval a neni tomu jinak ani ted, ale proste vim, ze pokud chci aby nekdo byl stastny, musim se treba i vzdat sveho stesti, je to sice smutne, ale ja uz asi takovej proste jsem......
hroznej vyplod co?...nepremejslel jsem nad tim, proste pisu co me napada....
