Je to bolest, co mě celej život provází. Proč ona vždycky vyhrává, zůstává nenechá mě jít. Řekněte mi proč, nemůžu já, v klidu žít, milovat a snít. Zase jednou pocit štěstí mít. Chtěla bych čas vrátit zpět, ale už v srdci nemám tak krásně jasn
ý květ.Proto píšu tyhle slova, s nimi mizí moje zloba, nenávist a vztek a místo toho zůstává jen smutek.Tenhle svět nebo tenhle život či snad jeden den, co změnil celej tehle sen. Má cenu si to vlastně přát, musím se sama ptát, nechci si jen lhát, že se všechno zpraví a že všechno budeš zase jako dřív. Ztrácím síly, cíle někdy v dáli. Já chci být zase s ním, bez něj už neumim svou cestu životem jít. Nechci jen snít, chci zase na plno žít. Všechno ve lži se skrylo, tak dost, dost už toho bylo. Já chci to vrátit zpátky, tohle čteš mi mezi řádky. Po papíře stejkaj slzy jsou stovky, řekni mi jestli nechápeš, já to klidně řeknu, co všechno znamenají moje slova.
napsal/a: Veruczka 01:39 | Link
« Domů |
Přidej komentář