Jsem smutná

nikdo to nespraví

myšlenka cudná

nejde mi z hlavy

žiletky ostré

tepny mi hladí

prý je to dobré

všechno to spraví

krev moje sytí

žiletky chladné

a na hrob kvítí

brzo mi spadne

kdyby mne potkala

nádherná chvíle

už bych neplakala

bylo by mi mile

však ty chvíle milé

už nejsou tu

došla jsem do cíle

dám sbohem životu

proč se mnou zůstává

smutný okamžik

život můj ustává

místo sbohem, řeknu dík