Nadějí cestu si klestí.. 01.Prosinec 2006
Viděla jsem ve snu jednou,
Samu sebe procházet krajinou.
Krajinou,nadějí a míru plnou,
Takovou nenajdeš,žádnou jinou.
Snad to byl jen krásný sen,
Průzračné jezero pod lesem.
Měkoučká tráva mé nohy hladí,
A k lehnutí to hodně svádí.
Jen tak do trávy se natáhnout,
Ulehnout a na chvíli vypnout.
Odpočinek od denního spěchu,
Od městského života ruchu.
Ale i když je toto místo klidným,
Pro mě takový přepych nudným.
Stýská se mi po životě,
I když jsem jak kůl v plotě.
Vstanu a potácím se pryč,
Tohle není pro mě...víš?
A já to vím,je to jasné,
Tady je ráj ale život hasne.
Můj svět je život na ulici,
Přes noc spát v popelnici.
Přes den utíkat před davem,
My lidé...co vlastně chcem?
Klidný a mírný životní styl?
Nechtěli ho!Když tu byl.
Nebo život drsný a divoký?
Zvažte si své další kroky.
Vydáte se cestou svou,
Možná právě tou zlou.
Pak se budete skrývat,
A na svět jinak se dívat.
Každý z nás si osud řídí sám,
Jen na mě záleží kam se teď dám.
Na rozcestí až budu stát,
Nebudou mi napovídat,
Jakou cestou se dát.
Zda cestou kolem lesa,
Nad tou krásou srdce mé plesá.
Nebo cestou přes pole,
Úmorná práce čeká mě dole.
Pracovat život celí,
Není lehčí ukrást jmelí?
Život svůj žijeme jen jednou,
Ani slavní živý nevyváznou.
Mít sny je dobré,
Bez nich tu být nemůžeme.
Nesmíš se však do nich uzavřít!
Musíš je prostě žít!
Pozor ale!Zdání klame!
Štěstí a krása není to samé.
Člověk se může,se zlem potácet,
Postav se!Bojovat a rány odvracet.
Nevzdávej se!
Bojuj až do dechu posledního!
Raduj se!
U z dárku nejmenšího!
Užívej si života,dokud je čas!
Druhou šanci nedostaneš…zas!
Tak raduj se z toho co máš!
Buď šťastná.I když něco dáš!
Všechno zlé,
Je k něčemu dobré.
Tak to je,
A vždy bude.
Dobře si to rozmyslete,
Na místě stát nemůžete.
Z té cesty už nejde vrátit se zpět.
Stačí strachu do očí pohledět.
Nadechnout se a jít,
A nikdy se nezastavit.
V tom musí pravda být.
Jen nadechnout se a jít,
Žít život a né jen snít.
Chce to jen…žít…
Nadechnout se…a jít…
napsal/a: Verussskaaa 08:25 | Link