......   28.Listopad 2006


Znáte určitě ten pocit, že vám nic nevychází a že se na nikoho nemůžete spolehnout.

Je to jako špatný sen a vy se z něj nemůžete probudit.

Ale co s tím? Nikdo vám nedokáže pomoct jen vy sami.

Je na vás jak to uděláte, ale každý vám může říkat že je to tak správně, i když vy víte že nemá pravdu.

Po čem vlastně toužíme.Co nás tady udržuje na živu.

Je to snad přátelství, rodina, nebo láska.

A co tady drží mě? Všechno kromě lásky,ale jak dlouho to tady ještě vydržím.

Koukám se do těch němých tváří a oni si ani nedokážou představit co se mi honí v hlavě.

Můžu se jim koukat do očí a přitom si myslet co chci. Můžu dokonce předstírat a nikdo to na mě nepozná. Skoro ze všeho se vymluvím a lhát mi jde bravurně.

Vím že mě někdo pomlouvá, ale nedám to najevo, protože nemám zapotřebí se s nim hádat.

A po čem toužím nejvíc?

To co člověk pozná jenom jednou životě, je to jako by se povznášel a nevěděl kam ho to unese,ale byl rád že to zkusil a že to mohl zažít. Pokud to zkusí, už se nemusí nikdy ukázat kde se ukazoval.

Ten kdo mě zná, ví co tím myslím a ten kdo to jen předstírá nepochopí nic.

Takhle bych asi popsala svoje pocity.

Mám svět ráda, ale někdy nás dokáže dostat na kolena a to buď překousneme, nebo nás to porazí. napsal/a: Verussskaaa 09:47 | Link


Komentáře

« Domů | Přidej komentář