Vlčice na lovu bez krve

Šla vlčice do lesa, hledat potravu svému zraku,

Aby věděla, že není sama.

Hledá smečku, se kterou by přízeň našla

A mezi vlky ji nachází.

Jak chutná láska vlků ke svým druhým?

Ptát se může člověk.

Je to láska tvora v srdci bolesti vrozenou.

Vlčice byla raněna do duše,

Kde jiný vlk ji ponechal a ona teď bloudí sama a opuštěná.

Dobrý důvod proč hledat smečku,

Když se nechce být člověkem.

O úplňku vlčice dostala podobu lidskou.

Spíše než lidskou dostala podobu anděla.

Teď sedí nahá na kameni, jako vlk oděná.

Vzpomíná na vlka, který ji toto prokleti dal.

Co kletbu zruší?

Láska člověka ve světě lidí,

Nebo vlka v údolí osamotnění?