Duše má topí se v žal
vsakující do srdce krvavého,
svoboda existuje, říkáš? Tys' lhal!
Důkaz jest trápení života mého,

mojí nikdy nekončící etapy,
v níž zalykají se a dusí hořké útrapy
topící se v slzách svých,
avšak závan vášně sladce vzdych:

,,Nesmíš nechávat slzy téct,
vždyť začátkem konce zármutek jest!,
Snaž se až na vrchol lásky utéct!,
po skaliskách překážek musíš vytrvale lézt!

Neučiníš-li tak, láska sama zmizí,
nechá si vykopat rov,
a vskutku bude ryzí pouze pro lov
smutku.."

Zavanula vášeň srdce mé,
v naději se rozplynula,
již nebude krví prolité,
mými city totiž hnula..