Nezapomenutelné rumunsko

06.Leden 2010

    Když mi miláček oznámil že mě chce vzít domu, aby mě taky poznali, byla jsem strašně moc ráda.Ale čím více se blížil den odjezdu tím víc jsem začínala mít strach.Ale když jsme přijeli a já uviděla tu nádhernou krajinu a ty hrozně milé lidi, připadala jsem si nádherně.Když jsme přijeli ke Gábimu domu, překvapilo mě že ke mě přišla jeho maminka s tatínkem a objali mě a políbili na tvář.Byla jsem strašně moc ráda.

    Nikdy nezapomenu na to co jsem tam zažila.Bylo to krásné i když trošku těžké ale to mi bylo jedno.Líbilo se mi jak byli všichni milí.Jak mě ihned braly jako člena rodiny.Tak strašně moc se mi tam líbilo že sem strašně moc plakala kdyxž jsme měli odjet.10 dní bylo podle mě málo.Ihned bych se tam vrátila.Tak strašně moc se těším až tam pojedeme v létě.Akorát se musím odhodlat trošku víc mluvit.

    Všichni tam na mě byli strašně moc hodní a já jim za to strašně moc děkuju.Jsem strašně moc ráda že mě brali takovou jaká jsem.Jsem ráda za to že mi všichni ukázali jak je to u nich strašně moc krásné.Miluju to tam.Po všech se mi strašně moc stýská a moc se na ně moc těšim....

napsal/a: WeeRooNiiCkkA 08:05 Link komentáře (2)