Vzpomínka

14.Duben 2008

Pořád na Tebe musím myslet. Chtěla jsem Ti toho tolik říct, Slibovala jsem Ti pomoc se stěhováním, ty jsi ji nadšeně přijal. Chtěl si jít s námi na bowling a já nadšeně souhlasila. Měli jsme tolik plánů, o kterých jsme oba věděli , že se jednou uskuteční. Ale opak je pravdou! už NIKDY neuskuteční. Nikdy nezapomenu na ten pohled, na ten letmý dotyk, na tvoji vůni, na tvůj stisk ruky, který byl jako pohlazení, na tvůj úsměv, který byl více než sladký, na tvůj nikdy nekončící smích, na tvoje obejmutí kdykoliv jsme se potkali, na hlas tvého otce, když mi oznámil , že už nejsi mezi námi. V tu chvíli se pro mě zastavil svět, vše šlo mimo mě. Jen jsem seděla na posteli s mobilem v ruce a modlila se , aby to tak nebylo.  Pět minut před tím jsi mi volal ty. Říkal jsi , jak se těšíš až přijdeš domu , a že se hned setkáme.Zajdeme na kafe .A já ti z ničeho nic řekla " Dávej na sebe pozor, jsi mým vším co mám!" Pouhých 5 minut a byl jsi mrtvý. Teď Ti můžu dát akorát kytičku na hrob. Chybíš mi. Byl jsi správný kamarád, přítel, kluk.   Při jedné návštěvě hřbitova najednou začal foukat silný vítr a mě se vybavila tvoje tvář. Zavřela jsem oči. Přehrával se mi celý život, kde jsi mě provázel jen ty.Zjistila jsem , že si byl při mě za každých okolností, že si byl mojí oporou, věděl si o mě vše.. Byl si jak můj bratr, kterého jsem v životě neměla. Teď už je pozdě ti to vše říct  a poděkovat ti za vše. Ale navždy zůstaneš v mém srdci..

Říkejme lidem okolo sebe, že je máme rádi!Jednou na to mlže být už pozdě!

Miluju tě Luky... Moc mi chybíš.. ale velká část Tebe zůstala tady s námi.. Jednou se tam nahoře setkáme a budeme zase spolu.. My dva.. Já a ty... Lo a Ve... Nesmrtelná dvojka...
napsal/a: Weruneshka 20:49 Link komentáře (0)