Můžeš ho milovat,
můžeš ho zraňovat.
Veř však,
že srdce mé je tvrdé,
jak kámen.
Zkus ho prolomit,
zkus ho zlomit.
A poznáš,co je povodeň.
Poznáš, co je hurikán.
Srdce je , jak ohěn v plamenech,
musíš však umět milovat.
Chladné, jak led
když ho chceš zraňovat.
Může být červené.
Může být měkké.
Může být gumové,
sladké i kyselé.
Přesto je to srdce mé.
Chce se mi spát,
ale ještě nechci jít.
Dnes v noci chci tě hřát.
Dnes v noci chci tě mít.
Chtěla bych ti poškrábat záda..
Ani nevíš, jak moc tě mám ráda..
Radši si nechám zajít chutě..
a utíkám na kutě...
Dobrou noc..
(nic moc..:-( )
Jdu lesní mýtinou,
za mnou stín.
Už dávno nejsem tou bílou květinou.
Hlavu pokládá v můj klín.
Kam ztratila se nevinnost?
Snad ukryla se mezi lekníny.
Mezi ty čisté, bílé květy..
A každou noc se schovává do jejich květů..
A co je to vůbec nevinnost?
( Nic moc, jen tak mně to ted napadlo... )
