Nikdo neví, jak Ti je, nikdo není, kdo by Ti rozuměl...
Dny jsou temné a samotné... Píšeš o pomoc svou vlastní krví, ačkoli víš, jak moc to bolí. Otevíráš oči, ale všechno zůstává stejné... Nechci rušit a také nechci nadlouho zůstat, jsem tady, abychTi řekla, že jsem tady, když potřebuješ! Rozhlédni se a potom mě uvidíš. Je úplně jedno, kde jsi, když mě chytneš, potom Tě podržím! ![]()
Myslím si, že je vyčerpávající, když máte kamarády... oni vědí, že tu jste, ale přesto Vám neřeknou, co je trápí, co cítí a vy jim pak nemůžete pomoct, i kdyžbyste třeba i tak moc chtěli! Kamarádství, nebo láska je něco, čeho si opravdu vážím....Jsem vděčná za lidičky, který momentálně kolem mě poletují a před kterými jsem svá... Vím, že můžu být sama sebou a oni mě mají rádi takovou jaká jsem! A i když některé přátelé postupem času ztrácíme, nacházíme ty nové. Ale opravdový přátelé tu budou s námi stále... Nebudu jmenovat, oni vědí o kom je řeč!
Vaše tváře mám uložené!

