25.Únor 2009,18:43

Někdy si říkám, že je všechno úplně jinak, než by ve skutečnosti mělo být. Že bych měla být tam, kde chci, tak blízko svému snu a užívat si tak naplno života...mít vlastní sny, které by byly reálné plnit...
Většinou, když mám takovouhle náladu, zabrouzdám k DVD a hledám nějaký románek, pohádku nebo něco na tento způsob… "šťastni až do smrti"... přitom vím, že život není žádný románek a ani pohádka,  že bych tyhle filmy měla vypínat v tom nejhorším, kdy se dotyčné osoby třeba pohádají a řeší společnou krizi…konec ti je pak už dopředu jasný...každý se s tím musí vypořádat po svém..záleží jen na něm, jaký je on sám realista. Je to něco, co má každý v nás a každý určitě už zažil takový ten pocit... většina z nás by chtěla mít u sebe osobu, kterou miluje... jenže co když ta osoba o tobě sotva ví.. možná ani neví, že existuješ a nebo pro ni nejsi nijak podstatný... jste třeba od sebe jen několik metrů a vidíš, že máš k tomu dotyčnému tak blízko, přitom cítíš, že jsi tak daleko. Platonická láska, bohužel jednostranná...napadá tě spousta věcí, proč zrovna vy dva spolu nemůžete být, ale to co se ti zdá jako nejreálnější, nejpravděpodobnější, tak tomu nechceš uvěřit a tak se níž a níž zabořuješ do svých vlastních lží, kterým začínáš věřit!
Jakmile jsi s tím, koho miluješ, máš pocit, že jde všechno líp, všechny problémy, které jsi doposud řešil jsou teď už jen maličkostí, kterou se ani už nemusíš zabývat... jakmile toho dotyčného pak ztratíš, najednou se ocitneš v obrovské bublině velkých problémů!
Všichni říkají, jak si žít svůj život, přitom možná ani oni ten svůj nemají ve vlastních rukou.... kdo opravdu žije tak, jak by chtěl? Žije naplno a bez příkazů...Žádné odpovědi na dané otázky, které jsou kladené, aniž by sám věděl proč!? Má strach? Ne!.. jen si nechce připustit vlastní realitu....musíš si získat vlastní kontrolu, pokud ovšem chceš. Prolomit svá vlastní pravidla a vypustit sebe vlastního ven.

Ta dívka, to jsem já, to jsem já, kdo odsud utíká. Však slyším volat hlas, dávno nevím, že ho ještě v sobě mám. Teď tolik chybíš mi, abys řekl, co říct máš... to, co dnes psáno je ve hvězdách. Život plyne dál.. dřív, než se zdá.Budu silná dost, i kdyby mi shořel most, až ve tmě budu stát, pak uvěřím, že někdo nade mnou hlídá můj stín...život se nevrátí, karta se obrátí, běž za svým snem, nesmíš se bát... život plyne dál!

 
vložil: X_Radushka_X
Permalink ¤


0 Komentáře: