Filosofie zivota
26.Červen 2008Zijeme tento zivot jednim dechem. Minulost je delena pritomnosti v budoucnost. Jak ale ovlivnit tok vody, ve ktere plaveme timto vubec nejslozitejsim udelem, kterym nas obtezkali - u nekoho nenavideni, u nekoho milovani - vlastni rodice. Premyslet o zivotu. Zadne Quo vadis. Premyslet ne o vzniku zivota, nukleova kyselina neni subjektem, jenz by nam mohl napovedet o podstate lidi teto planety. Tohoto sveta. Klickovani, uskoky, lez, pravda, uprimnost, pratelstvi, ... nenavist - to vse zahrnuje civilizacni prostor kolem nas.
Stacilo rozepsat myslenku a pritom jsem vedome vyrazne skakal z tematu na tema, ktera si zaslouzi samostatne, vlastni clanky, ktere nikdo nebude cist, ale ja je sem budu v pripade prilezitosti davat.
Chci se zamyslet nad lidskym ukonem a to tim archetypalnim: mezilidske vztahy. Patri sem pratelstvi. Nepratelstvi. Znamosti. Partnerske vztahy. Bez techto prazakladnich vztahu - jakoby clovek nezil. Bez nich - jde zit bez vztahu? Ptejme se autistu... Nemocnych, uzavrenych, samotnych. Nejenom oni, i jini - ti, co chteji zemrit, nez se utapet v prostoru bez duse, jez by sluvkem pohladila...
Zivot ve vztazich s ostatnimi. Nebudu nijak radikalne pseudofilosofovat nad vlastnim pohledem a zkusenosti, neni nicim prinosna, poucna, je negativni a pro mnohe nestravitelna. Pozastavuji se nad podstatou lidstvi a druhem agrese, ktera zivot a jeho vrozenou snahou - tvorit sit vztahu - velmi silne negativizuje - bez nejjemnejsiho naznaku vlastniho nahledu a tedy negativismu.
Hned nekolik ruznych, obecne znamych, obecnych znalosti postihuje schopnost udrzet vztahy - ci nepodrazit. Zkusenosti druhych me poucily o lidskem umu - prikladem budiz zrada celozivotniho pritele ve prospech temer neznameho novacka. Stala za tim vetsi sila? Atraktivita? Nebo spise snaha o napadeni koristi, kterou si dva vlci vyhledli a spolecne ji srazily? Minulost zazehnana pritomnosti...?
Neustale opakovani - ne pouze osobni, ale i jako prihlizejici - falese, zrad, neuprimnosti a predatorstvi. Lide prichazeji o iluze. Ale jakoby byly bezedne, stejne se do novych vztahu opet pusti, aby... o ne opet - zase prisli?
Co je zivot v ramci tematu Vztahy a osobnost? Dle co nejsilnejsi snahy drzet se textu - bez ovlivnovani vlastnim nazorem - je vse kolotoc zivotni nutnosti. Zlo vitezi, dobro se klani? Co je zlo! Co je dobro!
Staci se zamyslet, vypustit z hlavy a jit dal. Nejde mi o zmenu, jde mi o otazku. O pouziti te casti v hlave, ktera se dokaze zamyslet. V pripade tohoto clanku - zamysleni je vec nadmiru obtizna a zivot neni tak negativni, jak bylo psano - prinasi mnoho svetlych chvil. (Ktere se daji prirovnat k nepovedene usle naplasti ;) )
Ps.: Ne, opravdu nepisu o sve soucasne - nebo - minule zrade od blizkeho. Vse bylo psano jako nahodny napad.
napsal/a: Xantin 11:09 Link
