no tak po hlavě do toho. Dnes jsem se rozhodla přijít s něčím novým a neokoukaným, i když v tomhle případě se spíš bude jednat o tu první variantu. Chtěla bych o sobě něco v krátkosti napsat, nějak se popsat a charakterizovat...tak směle začnu. Narodila jsem se dne 20.března 1986 v Čáslavi po roce manželství mých rodičů, a to zcela plánovaně. Musela jsem být tak skvělé a neodolatelné dítě, protože si už žádné jiné nepořídili. A to se dostávám k prvnímu bodu. Byla jsem velice živelné dítě, neboť vše, co nebylo dostatečně připevněno, nebo přivázáno, popřípadě přikryto, nemělo šanci...při svém prvním focení jsem u fotografa konzumovala sádrový dort a z pojízdného autíčka rázem udělala nepojízdné. Pravda dost z toho mi zůstalo dodnes. Navíc na rozdíl od dětství jsem teď víc nervní...a to zejména v práci, jakmile se mi něco nedaří nebo mě někdo celý den tepe do vyčerpání, vyskakuju okamžitě jako papírovej čertík. Kolikrát řeknu nebo udělám věci, které mě pak mrzí, ale hold jsem v tomhle nepoučitelná... na Základní škole jsem prospívala velice dobře, až na pár excesů, přepisování známek, randění s místním looserem atp. jsem byla vcelku slušné dítě. Pravá rebélie začala až na střední, což nechci dlouze probírat, protože jsem vděčná, že to už mám za sebou. No co dodat k mé dnešní povahové podobě. Jsem někdy dost ujetá, někdy až moc cíťa (vše moc řeším a prožívám, až zbytečně), někdy se nechám vytočit tak, až se tomu sama divím, jakmile přestanu mluvit signalizuje to něco špatného, s tátou vymýšlíme a používáme slova, který chápeme jenom my a tak při použití na veřejnosti okolí nechápe (viz. jespák, fulajtár, řihořka, a zásadně měníme ve slovech k za d - svačinda atp.) Zkrátka taková normální rodinka...tolik asi o mě, vybrala jsem záměrně takové povahové rysy, který nejsou až tak zcela obvyklé, navíc psát o sobě takhle není tak jednoduché, neboť nejsem egoista, abych se tady vychvalovala..to musí posoudit okolí...tak zdravím zase něco jistě do budoucna zplodím