o mě a všem, co mám a nemám ráda
publikováno
tak jsem si říkala, že se nebudu dívat na předávání přiblblé ankety "Český Slavík", mno ale jelikož jsme včera byli v podniku, kde jsem měla před očima obrazovku obřího rozměru, nemohla jsem se tomu nikterak vyhnout. Sice jsme hodně vášnivě klábosili, a tak jsem to nijak zvlášť nesledovala, tedy až do chvíle, kdy tam nastopil člověk, který "to opravdu nečekel" - božský, nesmrtelný a neuvěřitelně oblíbený pěvák roku - Karel Gott. Inu, to je zjevně již tradice a výrazně mě to z míry nevyvedlo. Chvíle "vykulených očí" přišla, když se na pódium vysápala skupinka umaštěných "pan tátů", kteří jakože dělají rock...a ano, dostali za tu upachtěnou věc, které se až stydím říkat hudba cenu. Ach bože, ten kdo vymyslel citát: "co Čech, to muzikant" musel být zjevně pod vlivem silných anestetik či jiných drog a nebo ve velmi silném alkoholovém opojení. copak by v tomto případě, mohla být kapelou roku, dle ankety volené lidmi skupina Kabát. Nikomu nenutím, co má poslouchat, ale proboha pomoc, copak to neslyšíte, tu jednoduchost s vidinou peněz...nevím, nevím. Tak jsem se trošku nazlobila, jdu si poslechnout radši něco, co se jako rock netváří, ale co rock je...Toto, Journey, Deep Purple, Rainbow, Michala Pavlíčka, Lennyho Kravitze a mnoho jiných mnohem zdařilejších seskupení...těší mě fakt, že je jich naštěstí dost, abych se odreagovala a odpočinula si. Tak hudbě zdar - nazdar! A omlouvám se předem všem, kteří výše zmíněnou kapelu uctívají a uznávají...
Komentáře |
![]() |