_Jorge_

Tak je tu zase úterý. Sedím si zase v práci, čekám, až se to na mě navalí a tak si trošku píšu.

Moc toho nebude, není moc o čem psát. Jen že se pohybuju v nějakém období nejistoty. Stále mám pocit, že na mě něco padá. Přitom se mi v zásadě daří dobře. Peníze jsou, rodina je na mě neutrální a žena milá. Jenže se stále častěji probouzím do nových dnů nevyspalý, roztřesený, a s obavou co dnes přijde. Někdy se mi třesou ruce, jsem nesoustředěný. Taky mě bolí kostrč co jsem si ji zlomil někdy v květnu.

Něco jakoby chybí. Je tu nějaká neuchopitelná mezera v žití, jakýsi neklid. Celé mi to připomíná klid před bouří. Stále se snažím být v klidu, nenechat se rozházet. Chodím do přírody, udělám si čas na kamarády. Mluvím s lidmi a směju se. Přemýšlím o hezkých věcech. Beru si s sebou všude foťák a fotím co se mi líbí. Dokonce už zase trochu píšu.

Tohle všechno mi pomáhá. Ale přesto všechno si stále říkám: "Něco je špatně"!

Měsíc dorůstá. Je období aktivity a růstu. Využívám toho. Snad mi následující týden přinese nějaké nové odpovědi.