09.Květen 2009
Kdo odpustí?
Nikdo neslyší JEJÍ pláč. Nikdo neslyší to, jak se JEJÍ srdce rozbíjí na milion malinkatých kousků. Nikdo neslyší JEJÍ volání o pomoc. Nikdo neslyší, JEJÍ přání. To ONA byla Anděl. To ONA byla to hodné děvče. Nikdo neviděl JEJÍ zmrzlé ruce. Neviděl JEJÍ zmrzlou tvář. Neviděli JI. Chodí po temných ulicích, ONA je sama. Proč, když člověk chce od života jen o malinko více, proč o to málo, co má, pokaždé příjde? Její pláč jde slyšet na sto honů, ale nikdo si toho nevšímá. Nechce slyšet. Nechce pomoct. A ta dívka, co byla Andělem, už jím není. Chodí po ulicích a prodává drogy. Oči jsou prázdné, kroky se ulicemi nesou, ale nikdo JÍ nevidí. Zbyl jenom stín. Spadla hvězda. Srdce přestalo být. Jedno srdce. To JEJÍ srdce. Mladá dívka.. dívka, kterou osud zabil. Nikdo JÍ nikdy neodpustil. Jeden z nedopsaných životních příběhů??.. zrovna ten JEJÍ měl slibný konec. Ale.. ta holka.. měla svůj život. Sfetována byla jejím přítelem.. záchranka přijela.. napíchla jí kanylu.. do žil se proudem valily tlumivé látky.. ona se zmítala v bolestech.. nosítka jen úzkostně vrzala.. ona?.. začala boj o svůj život.. poslední vteřiny, byly darovány jí.. když už si čas myslel, že to skončilo.. že je v pohodě.. něco se pos*alo.. čas se zastavil a z nemocničního pokoje se ozval dlouhý vysoký tón.. na znamení.. že ta holka umírá.. lékaři.. bojovali.. ale.. už bylo pozdě.. její tělo ten nápor nezvládlo.. bylo pozdě.. Anděl zmizel a s ním i jedna z miliard hvězd..
Já ti odpouštím.. zase je pozdě!! Ten, kdo to vždy zvládá, ví, jak ráda ho mám!! Ale tobě? Jsem to zapomněla říct! Já ti odpouštím, ale co ty mě? Tvé chladné ruce se mě každý večer dotýkají.. tvé myšlenky se mi vervávají do hlavy.. a já?.. jsem nicotná nula, která ti ani nedokázala pomoct? Jo.. já ODPOUŠTÍM
Autor: _Klarushka_D v 13:58 |
Komentáře (0):