Tak se po dlouhé době zasevracím.Rozlámaná a rozdělená na miliardu kousíčku ,které leží několiktisíc kilomentrů od sebe.Tedy...aspoň si tak občas přijdu.Někteří lidési asi myslí že umim bejt na dvouch místech najednou nebo jánevíííím....je to mots zvláštní.POslední dobou jsem toho hodně mocprožila ale žádný pocit nebyl jako tenhle.Je takový divný,takovýzvláštní.Připadám si jako bych nebyla ve svém těle.Jako bych to prostěnebyla já .Ale doufam,že se to časem změní.Poslední dobou čím dál vícpřemýšlím nad slovem láska.Ani nevím proč ale přijde mi takové....jiné.Láska je hlavně jedna velká lež.Vždyť člověku vícbere neždává.proč teda skoro každý člověk chce poznat lásku?ještě ji nikdonepoznal.Já po tom ani moc netoužím.Já nevím.Chtěla bych lásku.Ale netu bolestivou kterou jsem prožívala až do teď.Každou noc jsemprobrečela a když došli slzy-bylo to ještě horší.Každá má myšlenka seupínala na člověka kterého jsem "milovala" a už nebudu.Čověk který vámnejdříve řekne že vás miluje,potom vás dvakrát podvede a pak řekne že kvám necítí to co vy potřebujete...myslím si že o tomhle to zrovnanení.Tak jsem se drobet rozkecala. Ale někdy slova nestačí....nestačí například.....v lásce!

napsal/a: _LENISSSKA_ 23:41 Link


Komentáře

« Domů | Přidej komentář