Asi to bylo vcerejskem.. nevíím.. ale... .. Víís ne kami.. jak sme sedělí pak Vecer. na téé k5.. a mluvili sme o tom vsem... myslíím. ze to bylo hodne takowýý ani nvm jak to řííct.. ale takle to stejně nemelo býýt. a me to mrzíí.. protoze... sem to takhle nechtěla... ...nevímjak to dlouho bude trvat..... ale jen tak nezapomenu.... .... A tenkráát jeho pohled.. jeho.. dotyky.. a jeho hlas.... nedokáážu popsat... svoji láásku.. k němu.. k tomu pro vsechny neznámýmu...a v mím srdci je tolik chtííče... Být s ním...  A den ode dne toužíím vííc a vííc.. je tojen zkouška nebo zapomenutá láska.. kteráá byla kdysi... tak velkou... sama se nevyznám... oooooooo boze Jeho styl.... uz nemuzu psát... nedá sa zabudnut na ty nase chvile ako se muze dotyk oddelit na 2 mile