uz je to tady..zase ...sem sama doma... vsechno je tu nejaky divnýý.. venku je zima hnusne a tmavje.-.... ja tu sedíím u komplu posloucháám smutnýý píísničky a přemýýšlíím.... 'laska začína ůsmevem kvete polibkem a končíí slzami.... ona:zazila toho za tenhle rok hodne myslim ze az moc.. necháápu... necháápu 'on ten hajzl' kterýho ted ze srdce nenaáávidíím jak si dovoluje me zdravit.... jako by mu nestačilo co me udelal.......vláádne u mě beznaděj.. ale záároven i nekd eve me ze skrýýývááá kousek štěstííí ..toho štěstí... kterýý tak miluju a ted je ode me taak daleko.... ....takze nejsem tak uplne ztracená... preoc pusobíím navenek tak stastna tak energicka tak plnáá mluveníí smíchu a zabavy.. a přiitom hlubko uvnitr nikdoí nevii a neividii jak se tráápíím... mojim skurevnýým osudem proc nikdo nevníímáá ze me to vsechno tak strasne bolíí.. neda se to dáát najevo... nedáá... hlavne ne pred lidma... kterýý milujete a nechcete aby vas litovali.. nesnasim kdyz me nekdo lituje.. ale miluju kdyz se mi nekdo vyspovíídá nebo ja jemu.. to uplne žeru.... je to težkýý.... ale kdyz ste venku mezi tema 'vašema'zapomenete a to je strasne super.... nemusííte v tu chvííli premýýslet o tom co váám krade srdce.. o tom... co vas asi za chvilku zabije... kažždýý.too.máá.jinýý...nidko m inemuze rict ze si za to muzu  protoze ja si za to sama opravdu nemuzu sem zamilovana a to je ted to nedULEzitejšíí.... a jestli tohle někdy skončíí.. myslíím ze uz to nezvláádnu uplne.. ...