Pokaždé když s Tebou můžu být,
užívám si velice ty chvíle.
Můžu zase trochu začít snít,
že všechno není černé, ale taky bílé.

Jsi někdo kdo mě rozveselit umí,
něžně mě pohladit a políbit,
ta co její hlas mi v uších šumí,
kdo se mi na první pohled uměl zalíbit.

Tvojí vůni cítím stále všude,
nedokážu na jinou věc myslet,
jen na každičkou minutu smíchu,
co z tvých sladkých rtů jsem mohl slyšet.

Nečekaný polibek ať můj či tvůj,
všechny v ústech stále přetrvají,
nemůžu se zbavit pocitu,
že za nějakou dobu pryč odejít mají.

Tvoje krásné modré oči sledovat mě budou,
ten pohled nejde jen tak zapomenout,
dívají se jak dvě hvězdy nad oblohou,
a svým svitem se mnou chtějí splynout…

Komentáře

« Domů | Přidej komentář