SjuZaN'S EXpeRienCE's

20.Prosinec 2008

Vánoce :)

AhóóóJkÝ

Tak už je to všecko v cajku, fungujóu mi smejlíčcitákže jupíí:)) Můžu konečně psát tak, aby mě to bavilo. Takže si ještě nějak musim rozmyslet, cože to vlastně budu psát, žejo.. tak nějak předvánoční nálada, prázdniny začaly.. všude kolem nás svítěj vánoční světýlka..no paráda,ne?

Sice sem si to i tak představovala trochu jinak, ale co nadělám. Chci říct, že od minulýho víkendu sem tak nějak nemocná a ať se snažím,jak se snažím, nemůžu se toho nějak zbavit. Neděli, pondělí i úterý sem odneska horečkou, a jelikož sem ve středu potřebovala jít do školy kvůli účetnictví, tak sem ignorovala svých ranních 37.3 na teploměru a šla sem. Samozřejmě, ke svý smůle sem se hned v buse od Mirušky dozvěděla, že účto nám pro dnešek odpadá,takže docela solidníí,no. Hmm, nebylo mi zrovna nic moc,no. Jenže jelikož ve čtvrtek sme měli účto taky, musela sem opět jít. Takže nakonec to dopadlo tak, že sem to odnesla ve čtvrtek večer, kdy už mi teploměr ukázal 38.2, což znamenalo, že mě chtěl asi vážně potrestat za to, že sem se snažila to přechodit...Takže posledního dne ve škole sem se vážně nemohla zůčastnit,což mě tedy opravdicky mrzelo...Ještě ke všemu sem se celý večery snažila věnovat pečení vlastního cukroví, abychom nežrali každej rok furt to samýa těšila sem se, jak vemu ochutnát holkám.. a ono préj nic. Hmm, smůla. Ale tak máme sobotku a tak nějak se zdá, že mi je o něco lépe. Ale samozřejmě bych byla opravdu velmi nerada, kdybych něco zakřikla. Tatínek mi koupil pastilky Strepsils a maminka na mě myslela se sirupem, kterej má žvejkačkovou příchuť:)). Takže pohoda. Musim to vyléčit do pondělka, slíbila sem v Milenovicích, že přijedu na "předvánoce v zahrádce"a dost bych lhala, kdybych tvrdila, že se tam netěšim:) Přeci jenom je fakt, že momentálně jsou všichni Druidíci jediným štěstím, které mám...Poslední dobou mám pocit, že sem se opravdu v hodně věcech zkalamala.. dá se říct,že spíše hodně lidí mě zklamalo..ale tak říkám si, že takovej je život. Můžu bejt vlastně jen šťastná, že ve třídě se vztahy daly trochu do pořádku.. nevím, jestli všechny, to mě zase tolik nezajímá a to pro mě neni nějak důležitý. Pro mě je důležitých jen pár lidí, který sem si vzala maximálně k srdci a který opravdu nechci ztratit..MiruškaIvetkaJaničkaMichalka.. milujůů Vás, holky!:) Znamená pro mě vážně moc, že se tak nějak urovnalo to, co bylo jeden čas opravdu hodně pomačkaný...takže za to opravdu děkuji a za to sem neskutečně ráda!

Jinak- tohle budou asi moje první vánoce, po neuvěřitelných 4 letech, který budu trávit sama. Teda, ne sama, jako sama. Tušim, že to budou takový.. jiný vánoce. Každej rok sme je trávili v Mladějovicích na chalupě, v kruhu rodinném. Dokud tam byla s námi babička, samozřejmě to mělo to pravý kouzlo, ale i pak sme trávili štědrej den tak, jak o tom jiní můžou jenom snít...u stromečku nás každoročně bylo tak 10 a já sem to odmalička milovala.. to, že nás bylo tolik. Že sem tradičně rozdávala dárky od chvíle, co sem se naučila přečíst jména svých nejbližších příbuzných. Milovala sem ty kouzelný chvíle s mojí nejmilejší sestřenkou Barunkou, se kterou sme od rána koukaly na pohádky, zdobily stromeček, a zpívaly koledy. Milovala sem to, že to štěstí v očích těch druhých jsme mohli vidět a pozorovat všichni. Jenže co nadělám, nějak se to rozuteklo. Barunka je šťastně vdaná a za pár dní bude rodit malou Markétku, moje nejbližší teta a moje kmotřička si před týdnem přelomila obratel, takže se strejdou budou poprvé trávit Vánoce doma ve Strakonicích, bratránek Štěpík s Martinkou mají ročního syna, a příbuzní z Plzně, se kterými mám taky od mala moc blízko, nepřijeli ani loni. Takže nakonec to dopadne tak, že skutečně poprvé, od svýho narození, budu slavit vánoce doma ve Vodňanech, a jen s mamkou a taťkou. Tedy, samozřejmě, že oni pro mě nejsou nějaký "jen", to vůbec...ale je to takový zvláštní a i když to možná nezní normálně, nějak se s tim nemůžu smířit. Kdo nezažil to kouzlo, nemůže pochopit- samozřejmě. Taky mi strašlivě irituje, že venku prší. To mě normálně dochání k šílenství a k záchvatům vzteku!Ale tak, snad se z těhle nálad nějak dostanu. Možná to bude tou nemocí? Né, bude to nervama, určitě. Nebo to bude tim nezvykem, že sem skutečně po 3,5 letech vztahu zase sama...? Jenže, já ve skutečnosti nejsem tak úplně sama.. jen myslim ten nezvyk, že už nejsem s Martinem. S tim Martinem, kterej byl všude kolem mě. Každej z mýho okolí ho znal a věděl o něm. Každej věděl, že sme spolu. Každej se mě jednou za čas zeptal: "co Martin?". Znala ho celá moje rodina, byl to vztah, kterej pro všechny něco znamenal. Nejvíce samozřejmě pro nás dva. Všichni moji kamarádi o něm věděli a brali mě jako"zadanou". Achjo, je to divný. Moc divný. Ale opravdu se nedá nic jinýho dělat a asi to tak bude lepší.. i když na Vánoce..je to trochu smutný,no...Ale nic, nebudu se zbytečně deptat, končim.

Ale né, nejsem zdeptaná. Jen bych někam šla. S někym na procházku, s někym si popovídat a udělat si hezkej večer. Hmm. Achjo, ať už je středa. Už chci svoje dárky!

_SuSaNNN_ | 15:34

komentáře (0)

30.Listopad 2008

VeeK

Ano,ano. Ale thak, bylo to v cajku, žádnej problém. Jediný, co mě fakt momentálně uplně nehorázně rozhorčilo je to, že mi tady nejdou moji krásní smejlíčci:(. No,thakže. Páteční věneček sem si užila co nejvíce to šlo, potkala sem spoustu lidí, co sem neviděla celou věčnost, takže nálada perfektní. Mirušce a Kubkovi to opět mOoOoOc slušelo,takže sem každou minutou jen zatínala zuby a modlila se, aby už do toho konečně praštili:)). Druidík je na mě mooc hodnej, a mam ho fakt ráda, moc. Uplně se o mě skvěle stará, pořád má starosti, jestli mi něco nechybí, pořád na mě bere ohledy..noo..prostě už ani nevim,kdy na mě byl někdo takle hodnej:)). Takže sme tancovali, byli sme všichni pohromadě, aneb celá naše Milenovická parta ( :-D ) a bylo to prostě supééér. Sousedek se zase malinko přicmrndnul, takže mě na parketě obracel ze strany na stranu, zkoušel různý ty jeho "zvedačky", přičemž mě shodil na zem, takže ze mě udělal naprosto dokonalou blbku, po který se všichni otáčeli:-D. Díky, Míšo, fakt! :-D. Ale co se musí nechat, že když Míša má aspoň trochu alkoholu v krvi, opravdu se musim občas popadat za břicho a držet nohy u sebe:-D. Nojo. Akorát pak se to nějak trochu zvrtlo,hmm. Tak sme byli domluvený, že teda jakože po věnečku razíme do Družby,chemm. Samozřejmě sme dorazili a všichni se začli rozmejšlet, jakože: "mě se tam nechce".. "tam je mooc lidí".."já tam nejdu".."a já sem už říkal předtim,že se mi tam nechce".."když já nevim".. atd. Já s Druidíkem už sme měli zaplacenej vstup a oni se začli rozmejšlet, jestli tam vůbec vlastně chtěj jít. No ani se mi nedivte, že mě to fakt vytočilo. Takže sme se začli docela hádat, no a najednou, sem se otočila a jen sem viděla Druidíka, jak letí ven. Hm,tak sem ho zkusila chytit, ale von je jak hadí muž:-D. Takže mi akorát upadla bunda na zem a Druidík zmizel v dáli. Hm, a já tam zůstala. Takže sem byla nasraná ještě víc a to už sem začla normálně i křičet,jako. No, a když sme tam stáli asi 10 minut a furt sme se dohadovali o jednom a tom samým a oni se prostě nebyli schopný domluvit, tak sem fakt už vypěnila, a mastila sem domu. Další den sem se dozvěděla, že Druidík běžel celou dobu za mnou a když sem zavřela dveře od baráku, tak mě akorát doběhl. Smůla. Hmm. Tk další den sem vyspávala do oběda a po probuzení sem šla pomáhat mamince dodělávat hamí. Tk sme se tak v kruhu rodinném naobědvali a šli sme hrabat listí na zahradu, přičemž, díky tomu, že sme všichni tři měli jakousi dokonalou náladu, sme se nasmáli jak už dlouho ne:-). Pak sme si dali kafíčko, opět v kruhu rodinném a jelikož sem měla slíbeno, že ze soboty na neděli můžu do Milenovic, tak se moji hyperaktivní rodiče rozhodli, že do Milenovic půjdem pěšky a že mě alespoň doprovodí. Hmm,tak sme šli pěšky. Super,prostě sme šli:-D. Celou cestu sme se smáli a povídali si o kravinách, takže ta cesta, kdy mi mrznul celej zadek utekla docela v poho. Miruška už mi šla naproti,a naši se otočili a šli zpátky. Tak sem se u ní naložila pod horkou sprchu a vyvoněla na Druidíka :))), zakousla sem se do rohlíku s pomazánkovým máslem a mastili sme do Zahrádky. Tak sme tak blbi, co to šlo. Pak Druidík přinesl petilitrovej demižón vína a Miruška Magistera,takže sme měli postaráno:)) Tak sme se tlemili, hráli sme flášu a bylo nám fain. Sice se na konci začli dít trochu podivný věci, který nás skoro vyděsili k smrti, ale byl to prostě bezvadnej večer. Když sme to asi v půl druhý ráno zabalili, že půjdem domu, vyzvedla sem si batůžek u Mirušky a šla jsem s Druidíkem:). No,tak zejtra musim vyzvídat, jak to dopadlo s Kubkou...ráno každopádně vypadali dost rozverně, a když se ještě pochlubili, že sli spát v pět ráno.. chmmm:-D. No nic, já du koukat na Pojišťovnu a du se těšit do postele. Majte sa.

_SuSaNNN_ | 19:38

komentáře (0)

24.Listopad 2008

óóó..áno:)

Hmm. Tak sem si tak řekla, asi po půl roce, že bych mohla zase znovu rozžhavit ten "pubertální" deníček tady. Jako sem na to zvědavá, já prostě nikdy nepochopim, proč mi každý moje nadšení vydrží jen chvíli. Ještě sem ani nezažila, že by mě něco bavilo dýl, jak tejden.

Hmm. A co se jako děje? Tyjo. To já ani nevim,jako. Přijde mi poslední dobou všechno takový debilní.. tedy..abych to uvedla na pravou notu, spíše všichni kolem mi přijdou uplně debilní. Já ani nevim, jak to popsat, ale prostě mě všechno sere, nějak nic nevychází. Ale dokud nejsem zadepresovaná, je ještě vše vlastně v pořádku. No, ale co se týče mojí střední obchodně podnikatelský, tak jak se říká, nic nemusí být zdaleka tak, jak to vypadá.... O tom sem se fakt jako brutálně přesvědčila a myslim, že nejen já. Zezačátku se vše zdá, jak bude fungovat. Jak to bude dokonalé, úžasné, bezproblémové a naprosto super. Hmm, že by opak pravdou? Né, zas až tak moc strašný to zase neni, nějak sem se už naučila, že z některejch věcí si prostě nesmim nic dělat, ale musim uznat, že některý dny ve skůl mi opravdu dávaj slušně zabrat.. a kdo by to byl loni v říjnu řekl? Jediný štěstí mám to, že je na světě moje jediná a nejmilejší láska Miruška(), bez který opravdu netušim, co bych si počala. Sice si v jedný lavici fakt občas celkem luxusně lezem na nervy a to třeba i tak, že se zhádáme před celou třídou, ale díky bohu to vždycky trvá nanejvejš tak 30 minut a pak se vrátí všechno zase do starejch kolejí. Vždycky se na sobě vyřádíme, vyřvem se, řeknem si vzájemně co nám vadí, chvíli sme na sebe uražený a pak se tomu stejně od srdce zasmějem:). Je to taková moje opora, takový to štístko, se kterým stojíme za každou cenu při sobě..Ona nezradí mě, a já za žádnou cenu nezradím ji:). A pokud nás někdo budete chtít rozdělit, tak si zapamatujte, že i kdyby ste kvůli tomu obětovali úplně vše, nikdy se vám nic takového, ani podobného nepodaří;). No, ale chtěla sem prostě říct, že nebýt téhle slečny, asi se jdu zakopat. Je neuvěřitelný, jak bych si před tím rokem ani nedokázala představit, jak se vše ukáže v tom skutečném světle. Všichni sme se začli poznávat až teď, začátkem druháku, nebo koncem prváku. A já zírám, jako. Někdy se mi z toho chce uplně brutálně brečet a řvát vzteky na celej svět, jindy se tomu tak příjemně zasměju, až se mi z toho otřásá břicho. Zrada prostě bolí. Ano, obzvláště od blízkých lidí, které měl člověk rád, ale co se dá dělat, takovej je život. Já se jen modlim, abych někdy nedopadla tak, že bych lidi soudila podle toho, jak je soudí "ti" ostatní, nebo tak, že bych kámoše odkopla kvůli piercingu. Nj. Prostě je to hustéé. Jo, a Leničko.. jestli tohle náhodou budeš číst, tak si představ, že už jsem taky MANIPULÁTORKA!  Jo, takže to bylo pár slov o škole.

Jinak, co se týká mojeho života jako takového, když teda vynecham školu, tak si připadam, jak zamotaná v nějakym klubíčku, který za nic na světě nemůžu rozmotat. Zase sem zažila spousta novejch věcí se spoustou lidí o kterých bych třeba nikdy neřekla, že s nimi můžu vůbec něco takového zažít:)) Ale nestěžuju si, bylo to krásné...

No,tak já se du věnovat svému EUPHONY, učit se a schovat se pod teplou sprchu:)

ByE,WiTH LoWEE♥♥♥Z.♥♥♥

_SuSaNNN_ | 19:38

komentáře (0)

07.Květen 2008

*BloGSpoT*

www.lowely-sock.blogspot.com

_SuSaNNN_ | 09:01

komentáře (0)