Tudle básničku jsem složila, když sme se začali hádat.. Nwm proč, ale psaní básniček mě uklidňuje.. Já vim, že se jen opakuju, ale znamenáš pro mě všechno na světě.. Jen ty, nikdo jinej mě tady drží.. Ztratit tě, tak odletim, jak sem si milionkrát slibovala.. No nic, tady je:

 Bez Tebe nejsem nic,

 bez Tebe jsem rub, co nemá líc.

Bez Tebe se nedá žít,

bez Tebe tu nechci být.

Bez Tebe jsem anděl, co křídla nemá,

bez Tebe slůvko vyslovit nemohu, jsem němá.

Bez Tebe sedím a píšu tudle báseň,

chybí mi tvé polibky, chybí mi tvá vášeň!

Bez Tebe smutno mi je,

bez Tebe srdce mi vůbec nebije.

Osud spojil naše cesty, pak krutě zaútočil,

bráním se pěstmi..

Bez Tebe nechci být pořád,

v Tvém objetí, chci se konečně ohřát...!

Miluju tě!!!