Je strašně pozdě, já nemůžu spát.. Zbytečné básničky ti dokola musim psát.. O rozchodu písničku posloucham, v tvůj návrat pořád beznadějně doufam.. Nemůžu jíst, nemůžu spát, natož doopravdy, od srdce se smát.. Je to k ničemu, nemá to smysl, jak o tom přesvědčím svou mysl? Tvé kouzlo, tvůj smích, brzo bude zase sníh.. Tolik jsem tě milovala, okamžitě ti své srdce darovala.. Změnil jsi mě k nepoznání.. Jak? O tom nemám zdání.. Proč mě už nemůžeš milovat, své svědomí.. Měl bys spytovat.. Všechno bych ti odpustila, vždyť víš, že jen pro tebe jsem žila! Omlouvám se ti, ale milovat tě budu stále.. Doufat v něco, co se už nestane budu dále..

By TeresQa 02:50 8.11.09