Pane Bože

Pane Bože proč to děláš?
Kouska citu v sobě nemáš.
Proč nechceš mi splnit mé přání,
ať to, že mě nechce je jen mé zdání.
Vždyť já miluji ho, nevíš jak,
stává se ze mě kvůli němu maniak.
Chci být jen s ním a žít svůj sen,
že nesmírně miluje mě jen.
Tak dlouho mě nenapadla myšlenka,
která by nepatřila jemu.
Nic kolem sebe nevnímám
a to vše jen kvůli němu.
Tak prosím tě moc Pane Bože,
klečím tu před tebou a v rukou nože.
Chce se mi řvát - to kvůli jemu,
chce se mi smát - to kvůli tobě.
Prý jak pomáháš, ale očividně jen sobě.
Proč mučíš mě pořád svou krutou hrou,
když vidíš, že všechny buňky v těle mi už vřou.
Vřou mi láskou k němu
a nenávistí k tobě.
Já si sama do postele lehnu,
místo abys nás uložil k sobě.
V ruce držím nůž,
vím, že je čas, už.
Přiložím čepel na srdce
a projedu s ní tělem hladce.