adelkamilion

11.Září 2008

Lezu do stejných řek..

LEZU....A asi se to může vymstít...:-)

Baví mě objetí od těch bývalých..?vím, že to mám bez emocí, tudíž pod kontrolou...¨Že mě to už neudělá s dušičkou nic...
Možná, že se z toho jednoho dne pomátnu..
Mrchovské dílo vykonáno..:)
Chystám se na další, ach jak mě to těší...
Andělská mrcha a ještě ke všemu pozemská...
Není nic jednoduššího zpracovat touto metodou, leč andělskou jakýkoli objekt touhy..
Pak mu udělat to stejné, jako oni dělají andělům, lámou křídla...
Jenže vím už jak vstát, a nebýt zlomeným andělským stvořením....

Vstoupím opět do té samé řeky???
Stačí to opravdu jen dvakrát....Pak je to jen pouhá rutina, a ta řeka dávno vyschla...

Tak proč pouštět opět stavidlo,nechat jí zase téct?Ne...

Nechce se mi v ní už brouzdat bosá, nahá a zlomená...

Chci žít a nechat tu vodu, aby vše odplavila do moří.....

Tam je veškerá svoboda....

A voda je živel, život.....nedá se bez ní být.....

Autor: adelkamilion v 21:02 | Komentáře (0)

16.Srpen 2008

BEZ VZDECHU...

Nechci Tě znát...
Jsi jen nezvaným avšak významným hostem v mé mysli..
Každým dnem se část z Tebe pomalu vytrácí...
Společná rána plná kocoviny touhy jsou v nenávratnu..
Zjevil jsi se z čista a jasna, jako velká voda,která s sebou bere vše...
Zabydlel se ve mě, u mě, jako kdyby tu byl odjakživa...Bez ostychu, jako doma...
Nechci Tě mít, ani znát, jíst ze stejného talíře,mýt se stejným mýdlem...
Nepochopím...
Nepozvu Tě již nikdy dál, nedotknu se víc Tvojí tváře, nevezmu za ruku..
Nemohu,nechci, nesmím na to myslet...
Byla jsem inspirací pro ztracené chvíle, náhradnicí za nevyslyšenou lásku, odmítnutím, záplatou na díru v Tvém srdci, panenkou bez očí, aby neviděla...?
Jsi nezvaný host, co nedýchá, objevíš se, a stejně tak rychle zmizíš, slehla se po Tobě zem...
Nestojím o Takové, zdají se být vyjímeční, blízcí a záhadní...
Bez dechu jsem je lapala, každou vteřinou...
A pak?Vše sledováno stejným pohledem se vytratilo, je najednou tuctové, nezajímavé a leze mi to na nervy...
Stydím se za Tvé objednávky minerálky v kavárně?Proč?
Jsi tak cizí a vzdálený, nevysvětlitelný pocit se mě zmocnil, propadnu se hanbou za Tebe, jak si čteš v jídelním lístku....
Odkládáš příbor, zvedáš sklenici..Brrr..
Nedoháníš mě k šílenství ani k slzám..
Bez vzdechu po Tobě lépe se dýchá...
Lehko je mi najednou v mé mysli, třetí oko se otevírá...
Vidí to, co bylo skryto...
Vyšší já dává mi tu sílu být, být bez vzdechu po Tobě...

Autor: adelkamilion v 12:38 | Komentáře (0)

15.Srpen 2008

CHTĚLA JSEM...

Navždy a napořád jsem chtěla....
Není nic ovšem tak věčné, nic není na stálo...
Věřím, že může jednou být, chtít můžu..
Co nemůžu je létat a spasit svět..
Mohu však zachránit jiné i sebe..
Dala bych ještě nedávno vše na světě za jeden z těch dnů..
Chtěla jsem...létat..
Chtěla jsem...zachránit svět.
Chvíli se zdálo, že lze létat a vše zachránit..
O to horší pak byl ten pád z výšky..
Prozření na uzavřeném oddělení, kde je každý tím čím chce..
Prozření, že lidé nejsou vždy takový jací se zdají na první i druhý pohled ..
Nesoudím za to nikoho, za jejich činy s bláznovství..
Nelituji ničeho z toho co jsem kdy provedla..
Stalo se... to co stát se mělo..
Co má se stát...stane se, stačí si jen přít....
Přát si zachránit svět a létat..
A já bych CHTĚLA...

Autor: adelkamilion v 11:52 | Komentáře (0)

13.Srpen 2008

OSUDOVÁ SPLÁTKA...

Takový to byl na chvíli krásný PARADOX..

Nejspíš se mi to asi v tu chvíli pouze zdálo..
Pochybuji najednou o tom, že by se jednalo o skutečnou událost..
Vlastně co byla pravda, a co moje bujná fantazie?

Doufáme, že jsou některé věci napořád, že tak jako nyní jsou i zůstanou?..
Ráda bych se v tomto ohledu nemýlila...

Myšlenky cestují(opět)...no co, nenechám se jimi vyvést z míry..
snažím se od nich odprostit o 106....:-)

Těžko se mi bude přivykat novému PARADOXU, nejspíš už budu trochu staromódní..
Co mě to bude ale stát?Zase mi pošlete z nebes stejně nekonečnou fakturu, jako nedávno?
Stále ještě ji splácím!!Každý den se snažím zapomenout, ale dluh se zdá být větši, než jsem čekala...

Mám být trpělivá?Prý to přináší růže..hahaha..
Ta bílá už uschla, symboliku v tom pražádnou nehledám..
Pravděpodobně nebyla na faktuře, nejspíš si jí odečetl s daní..:-)
Nebo že by dar?Dáreček z nebes?

Ten za kterého platím daň to ani neví...

Co z toho plyne na závěr?

Stanu se zase milionovou...ale mrchou..:-))))

Autor: adelkamilion v 22:22 | Komentáře (0)

09.Srpen 2008

V hlavě....

....každé ráno, když se vzbudím, první myšlenka není o tom kolik je hodin, co je za den, měsíc, rok....
...myšlenka je stále jedna a ta samá...
...ráno myslím na to stále stejné....
...není to je ráno, je to dopoledne, v poledne, odpoledne, navečer, večer,
v noci, snad i ve snech...
Za každou cenu se snažím vytěsnit myšlenku z hlavy, nahradit ji alespoň na chvíli něčím, někým jiným...
Jenže se mi to moc nedaří..
Ne nejsem zoufalá, a ani to už snad nemá ani co dělat s nějakou láskou...
Prázdnota?Ne, ta se již nekoná...
Zoufalství?Kdepak, spíš poučení...
Nechutenství?Jen občas, při té myšlence, co kdyby, kdyby se mnou byl, nebo spíš proto, že se mnou není?
Nedaří se mi zapomenout...
Přitom se mi vlastně tak nějak zvedá a obrací žaludek na ruby při vzpomínce a myšlence...
City, vztahy, láska....
Myšlenka o investici, která byla prý příliš brzy, a příliš velká...
Pche....
Ať jde k tomu svému ďáblu..
Ten, který neví vlastně co chce...
Snad jednou mu to dojde, a ta myšlenka o mě se přesune konečně do jeho hlavy, aby věděl jaké to je...

Autor: adelkamilion v 00:45 | Komentáře (0)

02.Srpen 2008

JEN tak.....

Přemýšlím, zda se už jednou konečně v životě poučím....
Říkám si stále dokola, že se mi vše někdy snad jen zdá...
Dívám se zpět na veškeré dění za posledních pár let života, a musím tedy říct, že se mi to asi fakticky vše jen ZDÁ...
Tak jak se poučit ze snu???
Lze to vůbec?
Tak trochu si připadám, jako bych tady na Zemi byla jen na návštěvě...
Možná vážně začnu věřit, že je ve mě kus anděla, který je tu pouze na malý skok, na krátký víkend na cestovní pas...
Možná se mýlím, snad mi to dojde léty....
Mám na to jenom chvíli, dojít od startu k cíli...
Prosím, pokud možno, už jen s malou obtížností...
A slibuji, že se üž vážně polepším...
Nebudu si volit ty jednodušší cesty, i když to bude náročné.

Autor: adelkamilion v 20:47 | Komentáře (0)