Čauves tak jsem se vrátila s hor a jsem docela odpočinutá,teď jsem si dotelefonovala s nej kámoškou a mám se ještě líp...na horách jsem se na chvíli krapec uklidnila ale poslední dva dny byl neuvěřitelnej mazec...o alkoholu nemluvě....mám se teď naprosto fenomenálně a báječně  a po telefonátu naprosto uvolněně.
Když to tak vezmu tak jsem v životě neměla tolik kamarádek jako mám teď,nebo spíš ta přátelství nebyla tak pevná jako jsou teď.Asi jsme už holt dospělejší,ale zase ne moc,asi tak normálně,ať si kdo chce myslí co chce.
Tahle doba holt tu dospělost předepisuje a i když se to někomu zdá být divné,je to tak.Teď si trochu rejpnu,ale někdo musí být dospělejší než kluci a chlapi obecně.Mám totiž pocit,že někteří muži se chovají jako malé děti...to víte na horách bylo hodně chlapů
Navíc jsem začala kapánek více filozofovat,čtu Malého prince,někomu se může zdát že jde o knihu pro děti,ale ne je to vlastně kniha pro dospělé a hlavně o dospělých.Uvedu takový smutný příklad.
Malý princ dorazí na planetu ,kde bydlí opilec a ptá se ho proč pije.Opilec mu na to říká: ,,Abych zapomněl."
,,Na co abys zapomněl?" ptá se malý princ.
,,Abych zapomněl na to,že se stydím."
,,A proč se stydíš?"
,,Protože piju."
Dospělí jsou někdy opravdu zvláštní.
S tím se nedá nic jiného než souhlasit....mějte se krásně a přemýšlejte o tom,proč děláte některé věci.