alex66

LÁSKA...
Chci jen popřát krásné sníky,
rozesmát tvé skvělé rtíky,
pac a pusu, dobrou noc,
miluju tě strašně moc.
Pořád jsem s tebou, i přes tu dálku,
cítím tvé rty, vůni tvé kůže.
Pořád jsem s tebou.. i když píšu tuhle stránku,
jsi jediná kdo pochopit to může.

Postel, co zažila naši noc plnou vášně,
zdá se mi teď tak prázdná.
Už vím, co máš ráda a ty zas znáš mě,
láska je věc sakra krásná… :)
Jen jedno neskormné přání
- svírat jeho srdce ve svých dlaní.
Tu jedinou touhu mám
a na křídlech naděje k nebesům posílám.

Jen jedno bláhové přání
- jeho srdce mě oslovuje: paní.
Tak zžírá mě touha jediná
- ta vidina, že jeho tělo vedle mého usíná.

Stále sužuje mě přání,
které neklidné mi dělá spaní.
Já jeho slečnou býti bych chtěla,
štěstím spoutaná v náručí jeho bych se chvěla.
Lásko,
kam tělo nemůže,
dostane se duše,
namaluj mi lásku,
bez temperek i tuše.

Lásko,
hlava mi třeští,
nepřestávám se třást,
dovol mi to prosím,
se do tvého života vkrást.

Lásko,
skoro tě neznám,
ty mě též ne,
přesto jen doufám,
že to krásné nepomine.

Lásko,
chci tě držet v náručí,
výskat ti ve vlasech,
kéž se tvá rtěnka udrží,
dlouho na mých rtech.
Chci Tvé dotyky cítit víc
mlč, teď neříkej nic
jen hledej správný tón
poslouchej, uslyšíš zvon

Zvon zazní krásným zvukem
nepřehlušuj ho svým hlukem
ukáže Ti cestu ke snům
k těm žádostivým rtům

Jen líně pluj po té rozkoši
do peřin Tě jemně položí
má tvář Ti pravdu ukáže
do ráje Tvé pocity odkáže
Dvakrát jsme naší lásce šanci dali
a dvakrát jsme se zklamali..

Neměli jsme to zas tak lehké,nejen čas byl proti nám,
ale i tak chci abys věděl,že s tvým jménem na rtech-
každý večer usínám

Vím že si tohle nepřečteš a moc mě to mrzí,
snad bys pak pochopil,jak moc pálí slzy...
Kapiček pár,co z podvíček se řinou,
při myšlence na to,že jsi někde s jinou

Tak velkou část srdce jsem Ti dala
a proto to tak bolí?!
Kapiček pár,co z podvíček se řinou,
při vzpomínce na Tebe..

A než obejme mě spánek,
poslední přání vyřknu-
přijd aspoň do snu!!
Směle koukám do tvých očí
hledím a hledám kousek víry
co pomůže mi říct na co mám a chci mít
kouse tebe špetka lásky co povozí me city
a nehledí do nitra mého chaosu černého
Nemrkej postuj ještě chvíli
hledím a hledám svůj cíl.

Hořké zklamání nepočkal jsi chvíli
nevyslech si mou tíseň
nepočkal a nedal na mě
bortí se mé síly chabne tělo
a duši opouští.

Proč jsi nepočkal nepostál
stačilo málo našla bych světlo
v tvých očích.
Tak málo stačilo!

PŘÁTELSTVÝ...
Je konec velkého přátelství
tohle není žádné vítězství...
Ztratila jsem kamarádku, na kteté mi záleželo
moc mi to ublížilo...

Jak to mohlo takhle dopadnout?
Ani mě to neodvážilo napadnout!
Já tě mám moc ráda
teď mi ukazuješ záda...

Je smutný co se mezi námi stalo
ať mi nevěříš, dost mě to vzalo...
PŘÁTELSTVÍ pravda to může být
při něm si můžem klidně snít.
O tom že nikdo nás nezkazí
ne nikdy nepocítíme zoufalství.

PŘÁTELSTVÍ je dar
a když nám ho někdo dal.
Tak si ho máme dobře vážit
a všechny činy si při něm musíme zvážit.

PŘÁTELSTVÍ kterýho si nevážíme
není tak silné a tak dobré.
Nikdy nesmíš na to zapomenout
vždy si to něčím můžeš připomenout.
Nezapomeň na své PŘÁTELE
i když si od nich daleko nevesele.
Zamrazí tě chladná slova,
píší ti tvou baladu,
celý svět se v chmuře schová,
slova zkazí náladu.

Věřila jsi, těšila se
na přátelskou poradu
a teď slova drhnou v hlase,
máš zkaženou náladu

Když přátelé nerozumí,
když nechtějí a neumí,
tak to bereš za zradu.

Hlava klesá ještě níž,
dobrý lidi když ztrácíš
- máš zkurvenou náladu.
Když ztrácí se před očima,
plakat se chce pořád víc,
přátelství je super, prima,
když se umí využít.

Snažíme se zachránit ho,
šrámy rostou stále víc,
pevné pouto roztrhne se,
dělat už se nedá nic.
Chtěla jsem být přístav
v maličké vesničce
ten co s vlnkami si hraje
a šplouchá na maják

Chtěla jsem být zátoka
co na mělčině houpe
přivázané loďky
do snů v dětských hrách

Vítala bych tě s náručí otevřenou
a masírovala
i bolavá tvá záda
Jenom tak posedět
nekoupit nic pod cenou
opřít se o úsměv
když klepe se ti brada

Chtěla jsem být jen
hladivou tvou vlnkou
co chladí touhu
v rozpáleném těle
Chtěla jsem šeptat
pohádky ti večer
a tys mě poslal….spát
Příteli můj
vložila jsem ti důvěru do dlaní,
prosím nezraň ji.

Příteli můj
svěřila jsem ti svá tajná přání,
já věřila ti , i když se to zdá jen k pousmání .

Mé tajemství je u tebe ukryté nikdo se je nedoví,
ty strážíš je svým mlčením,jsi jak strážce stínoví.

Přátelství je jako zrání
o důvěře , o poznání.

Přátelství není sobecké
v přátelství se učíme dávat i brát
mluvit i naslouchat.

Přátelství nastaví ti pravou tvář,
jestli to dokážeš vydržet ,
to prosím zvaž..