tak další z mých domácích úkolů na čj

03.Leden 2007

Internet přítel člověka

Příslový „pes přítel člověka“ pomalu mizí z našeho slovníku v souvisloti s tím, jak ubývá čtyřnohých miláčků a přibývá miláčků, kterým z jějich hlavy koukají kabely místo uší a s nimiž nekomunikujeme povely, ale pomocí klávesnice.
Dnes mi připadá, že můj život se dělí na dobu před internetem a po internetu. Ta první je temné období středověku, kdy jsem nemohl povídat hodiny zadarmo se svými kamarády, který mi za oplátku pošlou krásný vir po kterém se Vám pořád dokola restartuje počítač, kdy slovo zavináč jsem spojoval s nechutným oslizlým jídlem a kdy hledání znalostí znamenalo hledat informace v zaprášených knihách. Chvála bohu a vynálezcům internetu, že ze světa udělali jedno globální vesnici napojenou na síť.
Internet jinak řečeno „world wibe web“ byl původně vynalezen pro komunikaci v americké armádě a později se začal rozšiřovat po celém světě. Máte-li internet, máte všechno. Můžete přes internet stahovat „legální“ filmi, písničky, nabourat se do nejtajnějších vládních informací, můžete se seznámit i rozejít s někým s kým jste nikdy nemluvili, můžete si podobně jako jakýsi Němec objednat, že vás nějaký vášnivý kanibal zaživa sežere…Internet je oceán možností a vy jako malá rybka máte široké pole působnosti. Jen se dostat do toho správného proudu a plavat v bezpečných vodách, kde se nestane, že při surfování chytnete nějaký nebezpečný vir, který váš počítač promění v hromadu popela a vás v trosku zralou na procházku po Nuselském mostě.
Internet je skvělý přítel, ale když vás nechá na holičkách v okamžiku, kdy máte odeslat sloh na češtinu a ten debilní připojovací program vás stále odpálkovává větou, že spojení nelze navázat, říkáte si, že by nebylo špatné vzít sekeru, rozmlátit počítač, vyrvat kabely ze zdi a poslat sloh po poštovním holubovi. Vzpomenu si na rčení, že v nouzi poznáš přítele a na Bruta, který zradil Césara. A říkám si: „ I ty, internete?“
napsal/a: andraes 01:37 Link komentáře (0)



sem psal fejeton na čj...tak snad někoho pobaví....můžete mi psát své postřehy.a názory ...

29.Listopad 2006

Cesta do školy

Každé ráno je má nálada ještě horší než obvykle. Kdo se mi připlete do cesty, trpce lituje při pohledu na můj výraz masového vraha v opuchlích očích a prudké pohyby končetin. Bydlím v krásné části Prahy, které někteří retardovaní jedinci říkají Praha-venkov. Z této bohem a magistrátem zapomenuté části dojíždím do dalekých končin na Prahu 8. V zásadě mám tři možnosti. Buď vzít své vozítko a prokličkovat divočinou jménem přažská doprava, jet sockou nebo spát dál vymlouvajíc se na bolení čehokoliv. Abych řekl pravdu má nejoblíbenější cesta je samorřejmě MHD. Pod heslem stáří vpřed se vyhecovaní důchodci derou do autobusu a své okolí likvidují ocelovými holemi nebo dřevěnými berlemi. Schůdky vyskočí jak skokani na olympiádě a nejlepší místa zaberoou s razancí hráče rugby. Moje brazilská technika a periferní vidění mi obvykle zaberou nějaké ubohé místo vedle tzvn. úkáčka ,který páchne až to není hezký. Nechápu jak jim někdo může dovolit sednout si na sedadlo na, na kterym pak sedim já v jeanech z Replaye. V lepším případě si sednu vedle sympatické blondýny v minisukni, která jede autobusem, jenom protože neumí odemknout volant popřípadě povolit ruční brzdu. V nejhorším případě nastoupí „milá stařenka“, které mě tzv. vyhodí ze sedla. Bohužel nemám moc na výběr, kdybych jí nepustil dostal bych pravděpodobně holí do holeně. Po tomto příjemném zpestření následuje výstup z autobusu, kdy odpočinutí důchodci znovu vyráží a díky svým dlouholetým zkušenostem opět vyhravájí. Zbývající část mé cesty už po většinou probíhá v klidu a do školy se dostavím s krásným pětiminutovým zpožděním. napsal/a: andraes 21:54 Link komentáře (0)